§ 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty

V § 100 je stanoven způsob vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty.

 NahoruK § 100 odst. 1

Podle odstavce 1 je plátce povinen vést v evidenci veškeré údaje, které se vztahují k jeho daňové povinnosti k DPH. Evidenci vede v takovém členění, aby mohl sestavit daňové přiznání a pokud dodal zboží do jiného členského státu nebo poskytl služby s místem plnění v jiném členském státě dle § 9 odst. 1, je povinen vést evidenci tak, aby mohl sestavit i souhrnné hlášení.

V evidenci pro účely DPH je plátce povinen vést u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečňování svých plnění s nárokem na odpočet daně, také DIČ poskytovatele plnění. Tento údaj však nemusí vést u přijatých zjednodušených daňových dokladů.

 NahoruK § 100 odst. 2

Jedná se o novou povinnost v evidenci pro účely DPH, dosud plátci nebyli povinni DIČ poskytovatele v evidenci uvádět a v praxi bylo časté, že přijatá zdanitelná plnění vykazovali pouze podle čísla faktury (či jiného přijatého daňového dokladu). Pokud plátci dosud neuváděli DIČ v evidenci přijatých daňových dokladů pro účely DPH, budou si muset upravit software a tento údaj do evidence doplnit.

 NahoruK § 100 odst. 3

Plátce je povinen vést v evidenci pro účely DPH také přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a dále přehled obchodního majetku. Pojem "uskutečněná plnění“ (která nejsou předmětem daně) je v souvislosti s vedením evidence poněkud sporný – pro účely daňového řízení je vhodné spíše to, aby v daňové evidenci byl veden nejen přehled "plnění“, která nejsou předmětem daně (např. bezúplatné poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu), ale i přehled příjmů nebo výnosů, které nejsou předmětem daně, i když se nejedná o žádné "plnění“ ze strany plátcenapř. přijaté náhrady škod, přijaté úroky z prodlení a penále atd. Pomocí takového přehledu může plátce správci daně v případě potřeby prokázat případný…