544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení
Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová
Na účtu 544 se zachycují částky dluhů z dodavatelsko-odběratelských vztahů bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv, a to smluvní pokuty a úroky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení NOZ s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení NOZ, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky ve smyslu příslušných ustanovení zákona směnečného a šekového, odstupné podle § 1992 NOZ.
Směrnice: Druhové a účelové náklady a výnosy, Zásady pro časové rozlišování nákladů a výnosů, Změny účetních metod, Vzájemné zúčtování, Evidence valutových a devizových operací, Příslušenství pohledávky, pokuty a penále; Pohledávky po splatnosti
§ 25–27 ZoÚ, § 28 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ČÚS 017, části 3.1. a 3.6. ČÚS 019
NÚR, JUD
Výkaz zisku a ztráty: F.5. – Jiné provozní náklady
Poznámka:
1. Úroky z prodlení: § 619 až § 630 a § 1953 až § 1980 NOZ.
Podle § 629 NOZ promlčecí lhůta pro všechny závazky trvá tři roky (dříve podle ObchZ bylo trvání promlčecí lhůty 4 roky a podle ObčZ 3 roky). Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
Podle § 630 NOZ si strany mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.
Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení vlády č. 184/2019 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení právních předpisů soukromého práva, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a také náklady spojené s jejím vymáháním. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, také stanoví vedle výše zákonných úroků z prodlení i minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky, a to ve výši 1 200 Kč. Tato minimální hranice se týká pouze vzájemného závazku mezi podnikateli a vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky, je-li jeho obsahem povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.
Věřitelé uplatňující pohledávky z výše specifikovaných závazkových vztahů (dále jen „věřitelé”) pak mohou v případě prodlení dlužníka s peněžitým plněním požadovat vedle zákonných úroků z prodlení také pevnou částku pokrývající náklady spojené s uplatněním pohledávky, přičemž do částky 1 200 Kč nemusí prokazovat, zda náklady do této výše skutečně (a především účelně) vynaložili. Požaduje-li však věřitel na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku přesahující 1 200 Kč, musí již jejich vynaložení prokázat.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP podmiňuje daňovou uznatelnost smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, jejich zaplacením. Při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů je nutno provést úpravu výsledku…
