§ 8 ZoVZP - Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění

3.2.2.8

§ 8 ZoVZP – Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

  • § 2 odst. 1 – osobní rozsah zdravotního pojištění

  • § 2 odst. 5 – vynětí ze zdravotního pojištění

  • § 3 – vznik a zánik zdravotního pojištění

  • § 5 – zaměstnanci, OSVČ a OBZP

  • § 10 – oznamovací povinnost

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 3 odst. 4 a odst. 6 – minimální vyměřovací základ zaměstnance

  • § 18, 19 – penále

Komentář

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004.

S účinností od 1. 4. 2012 se tato nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Smyslem těchto pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazující poskytování dávek.

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou i nadále upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo.

Jakmile český pojištěnec začne v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost (pracovat nebo podnikat), podléhá právním předpisům příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v jiném členském státě, odhlásí se od tohoto data z českého systému zdravotního pojištění. Jestliže již výdělečnou činnost v jiném členském státě zahájil, musí tuto skutečnost oznámit dodatečně (a neprodleně).

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.

Upozorňujeme, že osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoli změně situace, významné z hlediska příslušnosti, resp. nároků podle nařízení. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.

Do konce roku 2007 byla účast zaměstnance na zdravotním pojištění vázána na jeho účast na nemocenském pojištění. Z této skutečnosti vycházel i postup zaměstnavatele při přihlašování zaměstnanců k placení pojistného, kdy byli zaměstnanci přihlašováni u zdravotní pojišťovny ke dni vzniku účasti zaměstnance na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění. V návaznosti na nové pojetí osob, považovaných ve zdravotním pojištění za zaměstnance, se s účinností od 1. 1. 2008 vychází při přihlašování a odhlašování zaměstnanců ve zdravotním pojištění z ustanovení § 8 odst. 2 ZoVZP.

Odstavec 2

Pro všechny reálné situace zaměstnání je podrobně stanoveno období, po které je osoba s příjmem ze závislé činnosti [nejde-li o výjimku podle § 5 písm. a) bodů 1–7] považována za zaměstnance.

U pracovního poměru (včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Specificky se postupuje u dohody o pracovní činnosti a od 1. 1. 2012 i u dohody o provedení práce. U těchto dohod se osoba jako zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Na následujících příkladech si ukážeme postup zaměstnavatele v některých situacích.

Příklad – pracovní poměr:

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od pátku 1. ledna 2021, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v pondělí dne 4. ledna.

Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Proto lze pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považovat den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2021.

Příklad – dohoda o pracovní činnosti:

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 3. 2021, kdy zaměstnanec začal pracovat ve středu 3. 3.

V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZoVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat pro zaměstnavatele sjednanou práci. Dnem ukončení zaměstnání je u obou dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Zakládá-li v měsíci dubnu výše zúčtovaného příjmu účast zaměstnance na zdravotním pojištění (tedy při příjmu v částce 3 500 Kč a vyšším), přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny k datu 3. 3. 2021.

Příklad – dohoda o provedení práce:

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na období od 4. 1. do 28. 2. 2021. V měsíci lednu mu zúčtoval příjem 13 000 Kč, v únoru pak 9 000 Kč.

Pro účely zdravotního pojištění se považují za zaměstnance i osoby pracující na dohodu o provedení práce s podmínkou, že zúčtovaný příjem převýší 10 000 Kč. Při přihlašování a odhlašování zaměstnanců se u dohod o provedení práce postupuje obdobně jako u dohod o pracovní činnosti.

Vzhledem k výši příjmů zúčtovaných do měsíců ledna a února přihlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem zahájení výkonu práce, tedy k datu 4. 1. 2021. Pokud se bude jednat o jediné zaměstnání, provede za leden dopočet a doplatek pojistného do minima. Jelikož výše příjmu za měsíc únor nepřesahuje rozhodnou částku 10 000 Kč, provede se odhlášení k 31. 1. 2021. Tímto má zaměstnaná osoba řešen ve zdravotním pojištění v měsíci lednu svůj pojistný vztah.

Příklad – odměna pro členy výborů společenství vlastníků:

Předseda výborů Společenství vlastníků pobírá vždy v posledním kalendářním měsíci čtvrtletí odměnu ve výši 1 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že se do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění zahrnují příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance i placení členové výborů Společenství vlastníků (SV). Na základě této skutečnosti se SV stávají zaměstnavateli se všemi povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

SV se však zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že například v zápisu ze shromáždění vlastníků bytových jednotek musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně. V takových případech se přihlašuje SV k placení pojistného jako zaměstnavatel a tohoto (placeného) člena výboru přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, zakládá mzdový list, měsíčně předkládá zdravotní pojišťovně Přehled a v měsících, kdy je zúčtována odměna, odvádí pojistné podle zákona.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je v příslušném měsíci částka 1 000 Kč za podmínky, že u tohoto zaměstnance nemusí být dodržen v příslušném kalendářním měsíci minimální vyměřovací základ. V těchto případech se pojistné odvádí z jakékoli výše zúčtovaného příjmu (tedy například i nižší než 3 500 Kč).

Odstavec 3

Pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců, jakož i pro oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem, slouží ve zdravotním pojištění formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele. Prostřednictvím příslušných kódů tak podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně změnové informace o jejích pojištěncích.

Přijímá-li zaměstnavatel…