Analytická evidence zásob

4.2.3

Analytická evidence zásob

Analytická evidence zásob se vede dvěma způsoby, které nepřímo vyplývají z platné legislativní úpravy:

1. na analytických účtech třídy 1,

2. na podrozvahových účtech.

 NahoruAnalytické účty

Na analytických účtech syntetických účtů zásob (tj. třída 1) se vedou zásoby minimálně v takovém členění, aby bylo možné sestavit rozvahu v členění předepsaném vyhláškou. Analytické účty však musí vždy odpovídat druhům či skupinám zásob ve skladové evidenci. To v praxi znamená, že nestačí v účetnictví rozlišit zásoby na materiál a zboží dle syntetických účtů, ale analytickými účty by měly být odděleně sledovány zásoby dle jednotlivých skladů (hmotně odpovědná osoba či místo uložení), a to z toho důvodu, že zásoby podléhají inventarizaci a pokud by nebyly sledovány dle jednotlivých skladů, mohly by vznikat problémy při jejich identifikaci a odsouhlasování fyzického stavu na stav účetní.

Dále musí být zajištěno analytické členění dle druhů odděleně sledovaných v rámci jednoho skladu, např. hořlavé látky, sypké hmoty, ochranné pracovní pomůcky, režijní materiál skladovaný apod. Samostatně se také analyticky sledují vedlejší náklady pořízení, pokud v souladu s účetními metodami nemohou být přiřazeny konkrétním zásobám a účetní jednotka zvolila způsob samostatné evidence těchto nákladů a jejich rozpouštění.

Zásoby zboží v maloobchodní činnosti musí být analyticky sledovány minimálně dle hmotně odpovědných osob a podle míst uložení.

 NahoruOddělené sledování zásob

Účetní legislativa stanoví další druhy zásob, které musí být odděleně sledovány. Jsou to zásoby:

• jimiž účetní jednotka ručí za závazky nebo byly dány do zástavy,

• které byly předány ke zpracování jiné účetní jednotce,

• které byly předány do konsignačních skladů,

• zapůjčené jiné účetní jednotce,

• vedlejší náklady související s pořízením zásob, pokud nejsou přiřazovány konkrétním zásobám,

• …