Daň dědická a daň darovací ve vztahu k zahraničí
Ing. Věra Engelmannová
V tomto hesle rozebíráme daňové aspekty daně dědické a daně darovací
ve vztahu k nabytí majetku v cizině anebo z ciziny s tím, že základní pravidla
vycházející ze zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí ("ZDDN“ nebo "zákon o trojdani“) jsou uvedena viz Daň darovací a Daň dědická.
Nahoru2009
Změna řady ustanovení v novele zákona o trojdani č.476/2008 Sb.,
která nabyla účinnosti 1. 1. 2009, byla vyvolána potřebou, aby podmínky
osvobození od majetkových daní, jsou-li vázány na trvalý pobyt fyzické osoby
nebo sídlo právnické osoby, byly pro subjekty členských států Evropské unie
shodné. Vzhledem k tomu byla příslušná ustanovení zákona upravena tak, aby byly
stejným způsobem osvobozeny dary poskytované na veřejně prospěšné účely,
dědictví i úplatné převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví nebo do
vlastnictví členských států Evropské unie nebo Norska a Islandu jako smluvních
států (kromě Lichtenštejnska) Evropského hospodářského prostoru.
NahoruDaň dědická
Zákonodárce považuje za poplatníka jedině dědice. Nabyvatel
majetku, který jej nabude sice úmrtím občana, ale jinak než děděním,
poplatníkem této daně nebude.
Jde například o nabytí nedoplatků mzdy, dávek nemocenského
pojištění a sociálního zabezpečení a pojistných plnění jiných osob.
NahoruNabytí majetku děděním
Majetek lze nabýt děděním pouze ze zákona, ze závěti, nebo na
základě obou právních důvodů. Všechny skutečnosti rozhodné pro stanovení
základu daně, daně a případně uplatnění osvobození o daně se posuzují podle
zákona o trojdani platného ke dni úmrtí zůstavitele.
NahoruPředmět daně dědické
Předmětem daně je nabytí majetku děděním. V ustanovení § 3 ZDDN je v podstatě upravena
legislativní zkratka pro nemovitosti a movitý majetek tak, že vždy, když je
dále v textu zákona uveden pojem "nemovitosti“, rozumí se tím věci
nemovité, byty a nebytové prostory. Pod pojem "movitý majetek“ jsou pro
účely zákona zahrnuty věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a
cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.
NahoruNemovitost
Z ustanovení § 3 odst. 2 ZDDN jednoznačně
vyplývá, že z převodu vlastnictví k nemovitosti ležící na území České
republiky se vybere daň vždy bez ohledu na státní občanství nebo bydliště
zůstavitele. Tato zásada se uplatňuje ve většině států.
Z toho plyne i další úprava zahrnutá do zákona, která stanoví, že
z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá.
NahoruMovitý majetek
Jiná situace je u movitého majetku. Tam již záleží na občanství a pobytu zůstavitele v době smrti. Pokud byl zůstavitel
občanem ČR s trvalým pobytem na území ČR, vybírá se daň z nabytí jeho veškerého
movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v ČR nebo v
cizině.
U občanů ČR žijících trvale v cizině a u cizinců se daň dědická
vybírá pouze z movitého majetku, který se nachází v tuzemsku. Tato úprava ovšem
platí pouze za podmínek, že mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
NahoruOsvobození od daně dědické
K základní změně ve vztahu k dani dědické došlo v rozsahu
osvobození. Od 1. 1. 2008 bylo toto osvobození rozšířeno na II.
skupinu. Pro přiznání osvobození není rozhodné datum pravomocného ukončení
dědického řízení, ale skutečně den úmrtí zůstavitele. Osvobození II. skupiny se
týká pouze případů, kdy zůstavitel zemřel 1. 1. 2008 a později.
Daňové přiznání k dani dědické se v těchto případech nepodává.
Závětní dědička zdědila po manželovi své tety (III. skupina)
peníze na účtu ležícím v cizině. Zůstavitel (zemřelý) byl cizinec a nebyl
občanem ČR. Majetek se nacházel v cizině. Přestože peníze budou po vyřízení
dědictví převedeny na účet dědičky v ČR, jde o nabytí majetku, který se nachází
v cizině. Podle § 3 odst. 3 písm. c)
ZDDN se daň dědická z takto nabytého majetku nevybírá. V tomto
případě nevzniká ani předmět daně z příjmů. Předmětem daně z příjmů mohou být
až úroky z držby nebo dividendy, ale i v tomto případě je potřeba řešit
konkrétní věc a zároveň přihlédnout i ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění,
pokud je s příslušným státem uzavřena.
Pan Karel je závětním dědicem domu a s ním souvisejících
pozemků v k. ú. České Budějovice. Jeho zemřelý bratr žil posledních 20 let v
Polsku, byl občanem ČR. Zůstavitel zemřel 2. 1. 2008.
Nemovitost leží na území ČR, její nabytí je předmětem daně
dědické. Vzhledem k tomu, že k úmrtí zůstavitele došlo po 1. 1. 2008 a bratři
jsou pro účely ZDDN zařazeni do II. skupiny, vztahuje se na tento případ
osvobození od daně dědické.
Pokud by zůstavitel zemřel do 31. 12. 2007, daň dědická by se v
popsaném případě vyměřila podle tehdy platného znění zákona o trojdani.
NahoruDaň darovací
Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při bezúplatném
poskytnutí majetku fyzickou osobou, jež má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo
právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, jež nemá trvalý
pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je
poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je
ručitelem.
Při "darování“ do ciziny přenesl zákonodárce v zájmu zlepšení
vymahatelnosti pohledávky povinnost platit daň na dárce.
NahoruPředmět daně darovací
Základním předpokladem pro zdanění daní darovací je bezúplatné
nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem.
Zahraniční právní úpravy znají i jiné právní důvody nabytí majetku než česká,
např. darování pro případ smrti, odkazy apod. Proto byla do novely zákona o
trojdani zapracována úprava, která umožní zdanit takovéto bezúplatné nabytí
majetku osobami zařazenými do III. skupiny poplatníků daní darovací.
NahoruVymezení majetku
Majetkem pro účely daně darovací jsou nemovitosti a movitý
majetek definované v § 3 ZDDN. Poslední skupinou majetku
vymezeného zákonem pro účely daně darovací je jiný majetkový
prospěch.
Od 1. 1. 2008 došlo k upřesnění předmětu daně darovací zejména ve
vztahu k cizině, kdy subjektem daňového vztahu je cizí státní příslušník nebo
právnická osoba se sídlem v cizině.
Pokud movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bude poskytnut na
území České republiky (tuzemsko), bezúplatné nabytí tohoto majetku bude
předmětem daně darovací, a to bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo
sídlo dárce či nabyvatele.
Bude-li tento majetek poskytnut mimo území České republiky, předmět
daně darovací vznikne za předpokladu, že nabyvatelem nebo dárcem bude fyzická
osoba, která je občanem České republiky s trvalým pobytem v České republice
nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Na základě shora uvedené
změny by měly být odstraněny výkladové problémy, ke kterým docházelo při
posuzování bezúplatného nabytí nebo poskytnutí majetku ve vztahu k cizině.
Společník české právnické osoby se zahraniční majetkovou
účastí, s.r.o., cizinec s trvalým pobytem v cizině, převádí bezúplatně podíl na
uvedené společnosti na cizince trvale žijícího v cizině.
Pro posouzení vzniku předmětu daně darovací je potřeba určit,
zda převáděný movitý majetek (zahrnuje i obchodní podíl na společnosti) je
majetkem nacházejícím se v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že jde o podíl na české
právnické osobě, bude o převodu tohoto podílu proveden zápis v obchodním
rejstříku v ČR. K převodu obchodního podílu by mělo dojít v souladu se zněním
obchodního zákoníku, jakékoliv úkony týkající se obchodního podílu mají vazbu
právě na společnost ležící v tuzemsku apod.
Je zřejmé, že půjde o movitý majetek, který se nachází v
tuzemsku. Vzniká předmět daně darovací. Poplatníkem bude nabyvatel.
NahoruPředmět daně darovací ve vztahu k dani dědické
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě
právního úkonu. Tímto právním úkonem může být i závěť. Proto byla do novely
ZDDN zapracována úprava, že předmětem daně darovací nejsou bezúplatná nabytí
majetku, která jsou předmětem daně dědické.
Základem daně darovací je cena majetku podle ZOM, který je
předmětem této daně, snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které
se váží k předmětu daně.
Snížení může být například o hodnotu věcného břemene, které bylo
zřízeno ve prospěch dárce a jímž je zatížena darovaná nemovitost, dále může být
cena majetku snížena o cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně
darovací, případně o clo a daň placenou při dovozu v případě, že jde o movité
věci darované nebo dovezené z ciziny.
Vzhledem k tomu, že v žádné právní normě není vymezen majetkový
prospěch a bylo tedy celkem problematické stanovit výši základu daně, je v
zákoně o trojdani upraven mechanismus výpočtu základu daně v případě, že
předmětem daně je…
