Srážková daň je typ daně zmiňovaný v
§ 36 a
38d zákona o daních z příjmů č. 586/1992
Sb., v platném znění. Uplatňuje na příjmy jednorázového charakteru, jako jsou
např. příjmy z dohod o provedení práce do zákonem stanoveného limitu 5 000 Kč,
dividend, úroků z účtů, podílů, výher apod. Obecně daň z příjmů odvádí
finančnímu úřadu buď:
poplatník tj. příjemce zdanitelných příjmů, a to jak
právnická osoba, tak i fyzická osoba, nebo
plátce tj. osoba (právnická i fyzická), která výše
uvedené příjmy poplatníkům vyplácí.
Daň poplatník odvádí jednorázově jednou ročně na
základě daňového přiznání, nebo zálohově v předepsaných termínech.
Na druhé straně srážkovou daň je povinen
strhnout poplatníkovi a odvést příslušnému finančnímu úřadu v předepsaných
termínech vždy plátce, který musí též na konci roku pomocí formuláře
Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně provést
vyúčtování této srážkové daně a příslušný formulář odeslat finančnímu úřadu do
konce ledna následujícího roku za všechny poplatníky, kterým v uplynulém období
tuto daň srazil.
Nahoru1. TERMÍNY SRÁŽKY DANĚ
Zákon o daních z přííjmů v
§ 38d stanoví mimo jiné, že daň se vybírá
srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle
§ 36 zákona o daních z příjmů. Srážku je povinen provést
plátce daně v těchto termínech:
při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady (zdanitelné částky)
ve prospěch poplatníka,
u příjmů uvedených v
§ 22 odst. 1 písm. c), f) a
g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých
půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v
§ 2 odst. 3 a
§ 17 odst. 4, tj. daňovým nerezidentům,
nejpozději v den, kdy plátce o závazku účtuje v souladu s účetními
předpisy,
nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v
němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní
závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty u dividendových
příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti,
u dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je
plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v
němž valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní
závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty,
ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu
uvedeného v
§ 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a v
§ 36 odst. 2 písm. a) bodu 9,
u příjmu uvedeného v
§ 36 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5
a v
§ 36 odst. 2 písm. a) bodech 10 a 7
mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy
o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při
jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž
měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací
smlouvou proveden,
u dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce
daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího
měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o
rozdělení zisku podílového fondu,
při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v
rozporu se zvláštním právním předpisem, je plátce daně povinen srazit daň ke
dni výplaty zálohy.
Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani
posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely
zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období.
Přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou
považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm.
g) bod 3 ZDP], se dnem provedení srážky rozumí poslední den
zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.
Nahoru2. ODVEDENÍ SRAŽENÉ DANĚ
Plátce daně je podle
§ 38d zákona povinen sraženou daň odvést
svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního, měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.
Pokud plátce podává daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen
sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu
pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost, týkající se pouze
zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise
vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost
plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného
podle
§ 36 ZDP.
Nahoru3. SPLNĚNÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI POPLATNÍKA
Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo
zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným
provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených:
v
§ 36 odst. 2 písm. c) bodu 4,
podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto
příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6), tj. příjmy z pracovního
vztahu podle
§ 6 odst. 4 zákona,
v
§ 36 odst. 6, tj. příjmy penzijního
fondu.
Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě
provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm
vymáhána jako jeho dluh. Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně
vybírané srážkou lhůtu delší. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v
§ 2 odst. 3 a
§ 17 odst. 4, tj. fyzické nebo
právnické osoby - daňového nerezidenta, vydá správce daně plátci Potvrzení o
sražení daně. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.
Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.
Výši daně sražené zvláštní sazbou daně stanoví
§ 36 ZDP. Základ daně pro výpočet daně
vybírané zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň
vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.
Nahoru1. SAZBY PRO DAŇOVÉ NEREZIDENTY
Pro daňové nerezidenty existují tři zvláštní sazby daně
z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky. Pro poplatníky uvedené
v
§ 2 odst. 3 a
§ 17 odst. 4, s výjimkou stálé
provozovny (§ 22 odst. 2 a
3), uvádí
§ 36 odst. 1 ZDP jednotlivé sazby
daně.
Nahoru2. SAZBY PRO DAŇOVÉ REZIDENTY I NEREZIDENTY
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na
území České republiky pro poplatníky uvedené v
§ 2 a
§ 17 ZDP, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, podle
§ 36 odst. 2 zákona činí:
15 %, a to:
z dividendového příjmu, u poplatníků podle
§ 2 z úrokového příjmu z dluhopisu, ze
směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele,
vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z
dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo
Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v
§ 2 odst. 2,
z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením
omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,
z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v
družstvu,
z podílu na zisku tichého společníka,
z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve
společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při
zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o
nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci
poplatníkem prokázána,
z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové
společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní
společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c),
sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li
plátci poplatníkem prokázána,
z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o
převodu zisku nebo ovládací smlouvy,
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení
podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu, je-li plátci
poplatníkem prokázána,
z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo
akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou
byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního
kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk
společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí,
že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle
zvláštního právního předpisu ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze
zisku,
ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o
převodu zisku nebo ovládací smlouvy.
Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky
použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní
společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové
příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu
zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti
nebo fond vytvořený ze zisku.
20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to:
z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v
reklamních soutěžích a reklamním slosování [§
10 odst. 1 písm. h), s výjimkou výher a cen z loterií a jiných
podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního
právního předpisu [§ 10 odst. 3 písm.
b) nebo od daně osvobozených podle
§ 4 odst. 1 písm.
f),
z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze
soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o
soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§
10 odst. 1 písm. ch), s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které
jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm.
f),
15 %, a to:
z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných
výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na
vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno
a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická
osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, z úroků z vkladů na běžných
účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové
účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm.
c),
z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem
snížených podle
§ 8 odst. 6 a z plnění ze
soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není
pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle
§ 8 odst. 7, s výjimkou uvedenou
pod písm. d),
z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev
podle zvláštního právního předpisu, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi
transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s
ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle
transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího
podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v
případě komanditistů,
z příjmů z právního vztahu podle
§ 6 odst. 4,
příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na
náhradu za ztrátu příjmu podle
§ 10 odst. 1 písm. k),
25 %