Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví
postup zaměstnavatele při plnění jeho zákonných povinností. Vzhledem k tomu, že
se na základě kontrolní činnosti opakovaně setkávám s nejrůznějšími nedostatky,
zaměřím se na nejčastěji se vyskytující závady včetně správného postupu
zaměstnavatele při řešení konkrétního případu. Cílem tohoto příspěvku je
upozornit zaměstnavatele na objevující se chyby tak, aby k popisovaným situacím
pokud možno nedocházelo.
V následujícím textu si ukážeme, jak má tedy postupovat
zaměstnavatel, když v souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních
zákonných povinností ve zdravotním pojištění zjistí, že:
1. zaměstnává zaměstnance, jehož příjem nedosahuje minimální
mzdy, ačkoliv se na něho vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného
minima. Zaměstnanec tvrdí, že má ještě jiné zaměstnání nebo podniká, takže není
důvod k uplatňování dopočtu.
Z hlediska odvodu pojistného platí zásada předložení
příslušného dokladu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec prohlašuje, že má
ještě jiné zaměstnání, musí doložit písemné potvrzení o tom, že za něho
tento jiný zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň v minimální povinné výši. Za
této situace pak zaměstnavatel (s příjmem nižším než minimální mzda) nemusí
dopočet provádět. Pokud zaměstnanec současně podniká, musí zaměstnavateli
potvrdit, že platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 360 Kč
(například formou čestného prohlášení). Jsou-li takové zálohy pravidelně
placeny, pak nemusí být v zaměstnání dopočet prováděn.
2. neprovedl u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího
základu, ale pojistné odvedl ze skutečně zúčtované hrubé mzdy.
Musí být proveden dopočet (a následný doplatek)
pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. Je nutno
prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období a pokud byl nesprávný
postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých
letech), promptně sjednat nápravu a trvale věnovat zvláštní pozornost těm
zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Z důvodu změny
výše vyměřovacího základu a pojistného je zapotřebí podat za příslušné měsíce
zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento postup uplatní zaměstnavatel u
zaměstnance, na kterého se podle zákona vztahuje povinnost placení pojistného
alespoň z minimální mzdy.
3. poukázal platbu jiné zdravotní pojišťovně než té, u které
je zaměstnanec pojištěn.
Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně
náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke dni výplaty)
pohledávku na pojistném včetně nároku na penále. Naopak u zdravotní pojišťovny,
které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení
běhu penále je zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s
odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, který je
zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty. Vzniklou situaci
nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného
mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní
pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.
4. zaplatil pojistné sice správné zdravotní pojišťovně,
nicméně pod špatným variabilním symbolem.
Taková platba je evidována u zdravotní pojišťovny a
podle zákona platí, že pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že
platbu na účet pojišťovny provedl, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit. To znamená, že se objeví
mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci.
Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na
správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu.
5. zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro
povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán
částečný invalidní důchod). Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje tuto
informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní
pojišťovně.
Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu
platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového
pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna měsíční platbu od státu ve výši 680 Kč.
Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu
od státu obdržet, čímž jí vzniká finanční újma. Každou takovou skutečnost je
zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit.
Neoznámení nebo opožděné oznámení takové skutečnosti je pod sankcí, proto je
potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná
informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času
zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného
státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Obdobně
zaměstnanci oznamují svému zaměstnavateli i změnu zdravotní pojišťovny v
průběhu zaměstnání.
6. zaměstnanec odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí a v
této souvislosti požádal o neplacené volno.
Podle zákona se…