Nedaňové náklady související se zdaňovanými výnosy
Ing. Pavel Běhounek
NahoruÚvod
Obecným předpokladem k tomu, aby mohl být náklad považován za daňový,
je jeho vynaložení na dosažení, zajištění a udržení zdaňovaných příjmů. Avšak
zákon o daních z příjmů některé náklady speciálně označuje jako nedaňové – jsou
to také náklady uvedené v § 25 ZDP, které podle dikce zákona nelze
uznat za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. I přesto,
že jsou tyto náklady označeny zákonem za nedaňové, existuje v ZDP možnost
jejich překlasifikace na daňové. Jedná se o případy, kdy v jednom kalendářním
roce vznikne nedaňový náklad a následně vznikne výnos s tímto nákladem
související. Právě jednoznačná souvislost původně nedaňového nákladu se
zdanitelnými příjmy způsobí, že lze takový náklad nebo jeho část za určitých
podmínek překlasifikovat na náklad daňový, popřípadě (pokud výnos vznikne až v
pozdějších obdobích) umožní část výnosů souvisejících s nedaňovým nákladem
nezdanit.
NahoruPrávní úprava
ZDP, a to:
-
§ 24 odst. 2 písm.
zc), které uvádí, že daňovými náklady jsou náklady, které nejsou
podle § 25 náklady na dosažení, zajištění a
udržení výnosů, a to jen do výše výnosů s nimi souvisejících za podmínky, že
jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období nebo výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích,
-
§ 23 odst. 3 písm. c) bod
3., který umožňuje snížit základ daně o částky související s
rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely
nákladem na dosažení, zajištění a udržení výnosů. Jde o ustanovení, které se
týká některých titulů, pro které by bylo možné použít i § 23 odst. 4 písm. e) ZDP,
-
§ 23 odst. 4 písm. e),
podle něhož se do základu daně z příjmů nezahrnují částky zúčtované do výnosů,
pokud souvisejí s náklady neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako
náklady na dosažení, zajištění a udržení výnosů, a to maximálně do výše těchto
neuznaných nákladů v předchozích zdaňovacích obdobích,
Akciová společnost pořádala u příležitosti 10. výročí svého vzniku
oslavu, na kterou pozvala nejvýznamnější obchodní partnery. Oslava se
uskutečnila 15. 3. ve velké zasedací místnosti a společnost veškeré pohoštění
zakoupené na oslavu ve výši 50 000 Kč účtovala jako nedaňový náklad na
reprezentaci dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
Ne vše ze zakoupených potravin a nápojů však bylo v rámci oslavy
spotřebováno. Vedení společnosti se rozhodlo, že "zbytky“ z oslavy odprodají
zaměstnancům (za pořizovací ceny). Odprodejem společnost utržila 15. 5. téhož
roku 10 000 Kč, které zaúčtuje do zdaňovaných výnosů. Tím také dojde k
překlasifikaci nedaňového nákladu 50 000 Kč na náklad částečně daňový (ve výši
10 000 Kč), a to s použitím § 24 odst. 2 písm. zc). Příklad by
byl účtován následovně:
Použité účty:
211 - Pokladna
513 - Náklady na
reprezentaci
648 - Ostatní provozní výnosy
NahoruPodmínky daňové uznatelnosti
I pro náklady uplatňované podle § 23 platí základní podmínky daňové
uznatelnosti, tj. prokazatelný vznik nákladu, souvislost se zdanitelnými
výnosy, správné účetní vyčíslení a zachycení nákladu a zákonné nevyloučení
nákladu z nákladů daňově uznatelných.
NahoruVznik nákladu
Z hlediska vzniku nákladu je nutné ověřit, zda původní náklad účtovaný
mezi nedaňové náklady, resp. jeho část, skutečně vznikl. Např. v případě škod
spočívajících v rozbití zásob je nutné dokázat, že ke škodě opravdu došlo. Dále
bude nutné prokázat, že příslušný výnos skutečně souvisí s příslušným
nákladem.
Účetní jednotka zjistila manko na zásobách, po odpovědné osobě však
nechce hodnotu manka uhradit. Protože účetní jednotka zjistila, že tato
odpovědná osoba si neoprávněně vyřizovala telefonicky své soukromé záležitosti,
žádá po odpovědné osobě úhradu vzniklých nákladů. Příslušná částka je přitom
deklarována jako náhrada manka na zásobách.
V tomto případě výnos inkasovaný od zaměstnance za jeho soukromé
telefonní hovory nesouvisí s mankem na zásobách způsobeným zaměstnancem, proto
manko zůstává i nadále nákladem daňově neuznatelným.
NahoruSouvislost se zdanitelnými výnosy
Kromě souvislosti nákladu s příslušnými výnosy je nutné také prokázat,
že náklady byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných
výnosů.
Z hlediska správného účtování je nutné dbát na zahrnutí příslušného
nákladu (ale i výnosu) do správného účetního období, ačkoli to nemusí mít dopad
do základu daně z příjmů.
Akciová společnost uspořádala pro zaměstnance silvestrovské oslavy v
pronajaté restauraci, při nichž někdo z přítomných rozbil židli a okno. Majitel
restaurace kromě částky za pronájem sálu účtoval též 2 500 Kč za rozbitou židli
a opravu okna. Společnost vše účtovala jako nedaňový náklad roku 2008 na
reprezentaci dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
V červenci roku 2009 se však zjistilo, kdo byl oním "pachatelem“.
Ten nečekal na vyvození postihu a iniciativně uhradil dne 15. 7. 2009 částku 2
500 Kč do pokladny společnosti. Jde o částku, která se zaúčtuje do
nezdaňovaných výnosů v duchu § 23 odst. 4 písm. e) ZDP. Náklady
roku 2008 se nemění. Příklad by byl účtován následovně:
Pokud bychom výnos 2 500 Kč nesprávně zaúčtovali do účetního roku
2008 a náklad 2 500 Kč považovali za náklad daňový, byl by výsledek hospodaření
roku 2008 nesprávně vyšší o 2 500 Kč, avšak základ daně za rok 2008 by byl
stejný, shodně jako při zahrnutí výnosu do roku 2009. Přesto by se nejednalo o
správný postup.
NahoruZákonné nevyloučení nákladů
Zákonná formulace § 24 odst. 2 písm. zc) vypadá
trochu směšně, asi v duchu hesla "daňovými náklady jsou náklady nedaňové“,
nicméně nemůže být pochyb o tom, že náklady uplatňované do daňových nákladů
podle § 24 odst. 2 písm. zc) jsou
náklady, které nejsou zákonnou normou z daňových nákladů vyloučeny.
NahoruNezdaňované výnosy
Aplikace ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP je
demonstrována výše (příklad na zahrnutí výnosu do správného účetního období) a
není k ní co dodávat než to, že by bylo asi koncepčně čistší, pokud by platila
i na výnosy účtované do stejného období jako náklady, kde je nutné provádět
výše popsanou překlasifikaci nákladů na náklady daňové.
Účetní jednotka má pohledávku, ke které může vytvářet zákonnou
opravnou položku dle zákona o rezervách. Protože účetní jednotka uplatnila za
dlužníkem úroky z prodlení za rok 2008 ve výši 10 000 Kč, musela je zaúčtovat
do účetních…