7.6.5.4
Odložená daň – první vykázání (I-9)
prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.
Odložená daň je důsledkem přechodných rozdílů mezi účetními a
daňovými předpisy. Podle účetních předpisů (ČUS č. 003 – Odložená daň) vykazuje
účetní jednotka odložený daňový závazek vždy, odloženou daňovou pohledávku
pouze s ohledem na zásadu opatrnosti, a to tehdy, jestliže je v budoucím období
jistota její realizovatelnosti, tzn. pokrytí z úspory na splatné dani.
Jestliže je tedy výsledkem výpočtu odložené daně odložená daňová
pohledávka, ukládají české účetní předpisy povinnost provést test na
realizovatelnost takové pohledávky. V případě, že účetní jednotka dojde k
závěru, že pohledávka není realizovatelná (tzn., že ji nebude možné pokrýt
budoucí úsporou na splatné dani), není dovoleno z důvodu opatrnosti její
vykázání v aktivech. Dále české účetní předpisy stanoví, že se odložená daň v
prvním roce jejího účtování zúčtuje proti vlastnímu kapitálu tak, aby odložená
daň vztahující se k minulým obdobím neovlivnila hospodářský výsledek běžného
období, neboť se věcně tohoto období netýká. Do výsledku běžného období se
účtuje pouze ta část odložené daně, která se k běžnému období vztahuje.
V této souvislosti vzniká otázka, zda považovat za první účtování
odložené daně i případ, kdy není odložená daňová pohledávka z důvodu
nerealizovatelnosti po několik období vykazována v rozvaze. Následně pak jsou v
běžném období splněny podmínky pro její realizovatelnost, takže může být
vykázána, případně v běžném období přešla odložená daňová pohledávka do
odloženého daňového závazku, který…