Ing. Jiří Řehák
NahoruPrávní úprava přeměn společností
Právní úprava přeměn společností je obsažena v zákoně č. 125/2008 Sb.,
o přeměnách obchodních společností a družstev. Zákon vstoupil v platnost 1. 7.
2008 a nahradil předchozí právní úpravu obsaženou v obchodním zákoníku. Právní
norma vychází z rámce harmonizace s právem EU, tj. Směrnice Rady ES č. 78/855 z
9. 10. 1978 ("Třetí směrnice“) pojednávající o fúzích a ze Směrnice Rady ES č.
82/891 ze 17.12.1982 ("Šestá směrnice“) pojednávající o rozdělení společností
(akciových). Převod právní problematiky do zákona č. 125/2008 Sb., byl
motivován zejména povinností promítnout do tuzemské právní úpravy Směrnici
evropského parlamentu a Rady ES č. 2005/56 z 26.10.2005, o přeshraničních
fúzích kapitálových společností ("Desátá směrnice“). Zákon č. 125/2008 Sb.
upravuje proto samostatně vnitrostátní fúze a přeshraniční fúze (v té části
zákona jsou uváděna jen specifika, kterými se postup odlišuje od vnitrostátních
fúzí).
Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále ZoPS) uvádí
v § 2 tyto formy přeměn společností:
-
fúze
-
rozdělení
-
převod jmění na společníka
-
změna právní formy.
Pro přeměny společností platí některá obecná pravidla právního
postupu, obsažená v § 4 a násl. ZoPS.
NahoruObecná pravidla
-
Přeměny obchodních společností jsou možné i v období po vstupu do
likvidace po rozhodnutí relevantního orgánu společnosti, resp. soudu, které
však časově předchází započetí rozdělování likvidačního zůstatku (likvidace
končí schválením přeměny).
-
Přeměny obchodních společností mimo jejich rozdělení jsou
přípustné, je-li společnost v úpadku, nebo v ní probíhá insolventní řízení, po
udělení příslušného souhlasu podle insolventního zákona.
-
Rozhodnutí o zrušení přeměny společnosti se přijímá stejným
způsobem jako rozhodnutí o schválení přeměny.
-
Při fúzích jsou zanikající společnosti povinny nechat si ocenit
své jmění znalcem, mají-li být vydány nové akcie nebo mají-li vzniknout v
nástupnické společnosti nové obchodní podíly, při rozdělení společnosti je
ocenění povinné. Do účetnictví se promítá ocenění, jen stanoví-li tak zákon o
účetnictví ( ZÚ).
-
Fúze se provádí mj. obchodními společnostmi stejného druhu, avšak
zákon povoluje i jiný postup.
Rozhodný den přeměny společnosti je dnem, od něhož se jednání
zanikající společnosti (společností) z účetního hlediska považuje za jednání
uskutečněná na účet nástupnické společnosti (společností).
Je-li stanoven rozhodný den fúze na první den kalendářního či
hospodářského roku, jsou závazné tyto časové limity:
NahoruRozhodný den
Rozhodný den přeměny společnosti může být libovolným dnem v
roce, nejvíce praktický je první den v roce, neboť lze využít údajů řádné
účetní závěrky (je-li účetní období kalendářním rokem, jedná-li se o
společnosti používající hospodářský rok, je praktické stanovit za rozhodný den
první den účetního období). Využití údajů z roční účetní závěrky je časově
omezené. Do 30. 6. musí být vyhotoven návrh smlouvy o fúzi splňující zákonné
podmínky pro jeho projednání na valných hromadách. Pevným časovým limitem je 12
měsíců (do 30.6.2008 to bylo 9 měsíců). Do tohoto data musí být podán návrh na
zápis přeměny společnosti do OR. Do té doby musejí být splněny informační
povinnosti, konány valné hromady a vyhotoveny všechny podklady a dokumenty
nutné k podání žádosti na krajský soud k zápisu. Není-li tento termín splněn,
je schválení návrhu smlouvy o přeměně společností neplatné.
Vyskytují se též názory, že rovněž schvalovací valné hromady musí být
konány do 6 měsíců od rozhodného dne fúze. Tento názor je mylný, postačí mít v
tomto termínu zpracovaný projekt fúze. Valné hromady se mohou konat ve
variantních termínech, musí však být splněn pevný termín 12 měsíců do podání
žádosti na zápis fúze do obchodního rejstříku.
NahoruProjekt přeměny
Projekt přeměny (v tomto případě fúze) musí obsahovat určité
…