Ing. Jiří Řehák
NahoruPrávní úprava
Jak bylo uvedeno již v úvodu, do českého právního řádu byla včleněna
směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 2005/56 ze dne 26. 10. 2005, o
přeshraničních fúzích kapitálových společností ("Desátá směrnice“). Je včleněna
do hlavy IX ZoPS – Zvláštní ustanovení o přeshraniční fúzi (uvádí jen ty
zvláštnosti, které nejsou totožné s postupem vnitrostátních fúzí).
Při přeshraniční fúzi podléhají zúčastněné účetní jednotky svým
národním právním řádům. Proto i přípravná etapa fúze bude podléhat domovským
právním postupům. Konečná fúze se zapsáním fúze do OR bude probíhat podle toho
právního řádu, ve kterém bude sídlit nástupnická společnost (při sloučení to
bude zpravidla země sídla nástupnické společnosti, při splynutí to může být i
země odlišná od zemí sídel zanikajících společností). Zanikající společnost
však svou činnost na území druhého státu ukončit nemusí. V zásadě jsou 2
možnosti: buď bude pokračovat v činnosti, avšak jako organizační složka (v
daňové terminologii jako stálá provozovna) právnické osoby se sídlem v jiném
státě (takové případy budou časté u zanikající společnosti s rozsáhlým
nemovitým majetkem, který nelze přemístit do jiného státu), nebo bude činnost
zanikající společnosti přenesena do státu nástupnické společnosti. Další
podmínky:
NahoruDalší podmínky
-
Projekt fúze se nemusí přezkoumávat, udělí-li s tímto postupem
souhlas statutární orgány zúčastněných společností.
-
Zápis fúze do OR má konstitutivní účinek, výmaz zaniklé tuzemské
společnosti má jen deklaratorní účinek – např. přeshraniční fúze sloučením
rakouské nástupnické společnosti a české zanikající společnosti vstupuje v
platnost a účinnost dnem zápisu do OR v Rakousku, termín výmazu české zaniklé
společnosti z OR v ČR nemá konstitutivní účinek.
-
ObchZ zakazoval (resp. zatím zakazuje) poskytovat zvláštní
výhody některými společnostmi znalcům a členům statutárních a dalších orgánů
společnosti. Zákaz je vypuštěn, avšak všechny poskytnuté výhody je nutné uvést
v projektu přeshraniční fúze.
-
Právo na dorovnání nebo odkup akcií vlastněných drobnými
společníky je možný jen po schválení společníky všech zúčastněných společností,
neboť právní předpisy zúčastěných společností neobsahují totožnou úpravu a je
potřebné dohodnout "spravedlivý“ postup.
-
Konečné účetní závěrky mohou být stanoveny i na jiný den, než
den předcházející rozhodnému dni fúze, na tomto dni se musí účastníci fúze
shodnout, stejně tak jako na rozsahu použití přecenění jmění zúčastněných
společností na reálnou hodnotu.
-
Při přeshraničních fúzích, obdobně jako při ustanovování
evropské společnosti, mají důležitou úlohu notáři, kteří zastupují stát v
kontrolní funkci dodržování zákonů členských států při těchto procesech.
Rejstříkové soudy nezkoumají obsah zapisovaných přeshraničních fúzí.
-
Návrh zákona v souladu s Desátou směrnicí široce upravuje
participaci zaměstnanců v tomto procesu. Klíčovým institutem tohoto systému je
existence "vyjednávacího výboru“ s účastí všech zúčastněných společností včetně
jejich dceřiných společností a jejich organizačních složek.
NahoruForma zúčastněných společností
Pokud jde o právní formu zúčastněných společností, v tuzemském
právním řádu je umožněna fúze stejných, nebo i odlišných forem obchodních
společností (mohou fúzovat v. o. s. s komanditními společnostmi, nebo a. s. a
s. r. o.). Při přeshraničních fúzích je možné spojovat odlišné formy obchodních
společností, jen dovoluje-li to vnitřní zákon té které země. Např. český zákon
umožňuje fúzi mezi osobními společnostmi navzájem, nebo kapitálovými
společnostmi. Pokud by chtěla např. fúzovat česká v. o. s. s rakouskou
společností typu s. r. o., není to možné z hlediska českého právního řádu, i
kdyby to např. rakouské právní předpisy dovolovaly.
NahoruFúze do ČR
Při fúzi do ČR (sídlo nástupnické společnosti) bude zahajovací
rozvaha (k rozhodnému dni fúze) sestavována podle českých účetních předpisů. S
tím souvisí několik účetních problémů.
Ocenění přebíraného majetku z účetnictví zanikající zahraniční
společnosti musí odpovídat ZÚ, a to postupem dle § 24 a § 25. Smyslem není převzetí v pořizovacích
účetních cenách, ale v cenách reprodukčních, které může stanovit i znalec,
takže v zásadě mohou odpovídat § 27 odst. 3 (reprodukční cena by
se měla blížit reálné hodnotě). Tímto postupem není nutné přebírat ceny z
konečné účetní závěrky zanikající společnosti, které jsou poplatné předpisům
příslušné země sídla zanikající společnosti.
Zahajovací rozvaha by pak obsahovala individuálně oceněné položky
převáděných aktiv, v pasivech účet 418 jako souhrn oceňovacích rozdílů. S účtem
418 majícím původ v ocenění převzatých aktiv ze zahraničí by se podle představ
vlastníků postupovalo obdobně, jako při vnitrostátní fúzi. Hodnota účtu 418 by
se přetransformovala buď na posílení kapitálových fondů (včetně ZK), ziskových
fondů, či výsledků hospodaření minulých let. Případná záporná hodnota účtu 418
by se vyrovnávala proti snížení ostatních položek VK, možné je zavést ji na
účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let.
Zahraniční organizační jednotka musí vést účetnictví podle tamních
předpisů (mj. z důvodu průkazného stanovení základu daně), zároveň podle
českých předpisů, neboť je součástí české účetní jednotky – vnitřními pravidly
bude nutné tuto duplicitnost ve vedení účetnictví zjednodušovat stanovením
převodového můstku. Musí být vylučovány vzájemné vztahy a operace, přepočet
kurzů musí být v souladu s § 24 odst. 6 a 7 ZÚ.…
