Sankce ve zdravotním pojištění

6.8.4

Sankce ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

a) nepodání (opožděné podání) Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – pokuta až 50 000 Kč

Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost zaměstnavatele dle kap. 6.8.2. Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit.

b) nesplnění oznamovací povinnosti – pokuta až 200 000 Kč

Zaměstnavatel musí nejpozději ve lhůtě do 8 dnů provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení práce) a ukončení zaměstnání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 ZVZP, přičemž specificky se postupuje u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Další povinností zaměstnavatele je oznámit změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Jestliže zaměstnavatel v důsledku neoznámení, popř. opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem provádí odvody pojistného ve prospěch jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn, vyčíslí zdravotní pojišťovna, které mělo být pojistné správně odváděno, dlužné pojistné a vyměří penále. Takto vyměřené penále může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat, vždy však lze požádat zdravotní pojišťovnu o jeho prominutí.

Povinností zaměstnavatele je rovněž informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení studia, nástup ženy na mateřskou dovolenou nebo osoby na rodičovskou dovolenou apod.) za předpokladu, že zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Tuto oznamovací povinnost má zaměstnavatel i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Jestliže zaměstnanec příslušnou skutečnost zaměstnavateli nesdělí, je povinen ji oznámit zdravotní pojišťovně sám.

V této souvislosti je nutno podotknout, že o oznamovaných skutečnostech si zaměstnavatel musí vést patřičnou evidenci a dokumentaci.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz ustanovení § 44b odst. 3 ZVZP).

c) další zákonné povinnosti – pokuta až 50 000 Kč

Dle ustanovení § 25 odst. 1 a 2 ZPVZP jsou zaměstnavatelé povinni při plnění oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato osoba zdravotní pojišťovně ještě své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V uvedené souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (např. změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

d) porušení povinností zaměstnavatelů zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech – pokuta až 100 000 Kč

Dle § 45 odst. 4 ZVZP jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

e) porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou – pokuta až 50 000 Kč

V souladu s ustanovením § 22 ZPVZP jsou kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny oprávněni provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu, vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

Pro úplnost je třeba doplnit, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případný zjištěný nedoplatek pojistného včetně penále.

Odvolání

Pokud plátce poruší zákonnou povinnost a zdravotní pojišťovna následně uplatní sankční postih ve formě pokuty, může plátce podat odvolání do platebního výměru, a to ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu. Odvolání se podává prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. Proti uložené pokutě bude plátce nejspíše namítat, že:

• pokuta neměla být uložena, neboť zaměstnavatel či osoba samostatně výdělečně činná si řádně plnili své povinnosti, případně se jedná o porušení povinností svým charakterem ojedinělé či neúmyslné apod.,

• uložená pokuta je vzhledem ke konkrétnímu porušení povinnosti zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné nepřiměřeně vysoká.

Rozhodnutí Rozhodčího orgánu jako odvolací instance je konečné a není proti němu přípustný opravný prostředek.

Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5 ZVZP může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavateli. Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

 NahoruKontrolní činnost zdravotních pojišťoven

Jedním z práv zdravotní pojišťovny je provádění kontroly plnění zákonných povinností u zaměstnavatelů, případně samoplátců. Zdravotní pojišťovny provádějí kontroly na základě předložených dokladů (viz dále). Teprve tímto postupem totiž mohou skutečně zjistit, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti, přičemž v rámci této kontroly lze s plátcem (mzdovou účetní) individuálně projednat případně zjištěné nedostatky tak, aby se tyto v budoucnu již neopakovaly. Jinou alternativu pak mohou představovat i (zástupné) kontroly, provedené formou vyúčtování, kdy se z časového a hodnotového hlediska prostým způsobem porovnají měsíční předpisy pojistného s provedenými platbami a výsledek je doručen zaměstnavateli. Tato forma kontroly však v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit kontrolu na základě předložených dokladů, navíc tuto formu nelze objektivně použít například v situacích, kdy zaměstnavatel nepodává Přehledy o platbě pojistného za zaměstnance.

V příslušných zákonných normách není stanovena periodicita pro provádění kontrol, proto zdravotní pojišťovny organizují svoji kontrolní činnost podle vlastních potřeb. Kontroly se dále zpravidla…