Schodek na svěřených hodnotách z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele

Uzavírá-li zaměstnavatel se zaměstnancem  dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, dále jen "dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty", pak podle § 252 odst. 1 ZP má zaměstnanec povinnost uhradit vzniklý schodek. Je jistě v zájmu obou smluvních stran předcházet jak schodkům, tak i sporům o jejich úhradu. Co je třeba učinit, Vám napoví následující příspěvek.

POVINNOSTI A PRÁVA ZAMĚSTNAVATELE

Každý zaměstnavatel, který hodlá uzavřít se svými zaměstnanci dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, by měl předem znát své povinnosti vyplývající z uzavřené dohody. Pokud je totiž nedodrží, může počítat s tím, že zaměstnanci odmítnou případný schodek uhradit úplně nebo částečně, a pak mu nezbývá než se obrátit na  soud se žalobou. V soudním sporu bude záležet na tom, jakým způsobem budou zaměstnanci prokazovat porušení povinností zaměstnavatele a v jaké míře to mělo vliv na vznik schodku. I když dokazovat musí zaměstnanci, takový spor nebývá pro zaměstnavatele předem vyhraný. Vždy existuje možnost, že soud přihlédne k námitkám zaměstnanců a výši náhrad jim přinejmenším sníží (§ 264 ZP).

Pojďme si zrekapitulovat, co všechno musí zaměstnavatel před uzavřením dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty udělat a na co si dávat dobrý pozor. Jde zejména o tyto body:

1. Zajišťovat zaměstnancům podmínky potřebné k plnění pracovních úkolů a odstraňovat zjištěné závady (§ 248 odst. 1 ZP).
2. Provést inventarizaci prostředků, které zaměstnancům svěřuje k vyúčtování, zajistit její průkaznou evidenci a seznámit s ní zaměstnance, s nímž hodlá uzavřít dohodu.
3. Do inventarizace, a tedy i předmětu dohody, zahrnout pouze takové hodnoty, které budou zaměstnanci vyúčtovávat, tedy zboží, ceniny, peněžní prostředky, stravenky, zásoby materiálu apod. (§ 252 odst. 1 ZP). Je nepřípustné požadovat na zaměstnancích odpovědnost za věci, kterými sice disponují v rámci běžného provozu, ale které nejsou a ani nemohou být předmětem vyúčtování, např. příbory v restauracích..
4. Povinnost provést inventarizaci má zaměstnavatel též:

   • při zániku závazku z této dohody,

   • při přeřazení zaměstnance na jinou práci nebo jiné pracoviště,

   • při jeho přeložení,

   • při skončení pracovního poměru,

   • jde-li o společnou odpovědnost zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího nebo jeho zástupce,

   • na žádost kteréhokoli z kolektivu zaměstnanců nebo při jeho odstoupení od dohody.

5. Umožnit zaměstnanci, aby mohl osobně disponovat se svěřenými hodnotami, a to po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny (§ 252 odst. 1 ZP). Jde zejména o to, aby zabránil přístupu jiných osob než dohodou zavázaného zaměstnance do prostor, ve kterých tyto hodnoty jsou (např. do skladu zboží).
6. V případě, že dohodu uzavírá se zaměstnanci společně pracujícími na jednom pracovišti, tj. většinou v provozní prostorách (např. v prodejně), musí zajistit především opatření k zabránění krádežím zákazníky. Tato podmínka bývá dosti obtížně splnitelná hlavně v prodejnách se samoobsluhou, a protože tento způsob prodeje je zejména v obchodních řetězcích běžný, vedení těchto řetězců mnohdy od uzavírání dohod ustupuje a řeší to jinak (např. zakalkulováním zrát z malých krádeží do cen).
7. Dohodu musí uzavřít písemně (§ 252 odst. 4 ZP) a nedodržení této povinnosti může znamenat její neplatnost, pokud se této skutečnosti zaměstnanci dovolají.
8. Dohodu nesmí uzavírat se zaměstnancem mladším 18 let (§ 252 odst. 2 ZP) a se zaměstnancem s omezenou svéprávností, a to ani kdyby s tím jeho zástupce souhlasil (§ 252 odst. 3 ZP).

Po zjištění schodku má zaměstnavatel povinnost:

1. Určit buď výši schodku, který má zaměstnanec hradit, nebo podíly jednotlivých zaměstnanců v kolektivu na jeho úhradě (§ 260 ZP), a oznámit jim písemně jejich výši.
2. Je-li požadovaná škoda vyšší než 1 000 Kč, projednat ji s odborovou organizací, pokud u něho působí (§ 263 odst. 3 ZP).

Vedle uvedených povinností má zaměstnavatel též svá práva. Patří k nim::

1. Navrhnout sjednání dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Jaké má zaměstnavatel možnosti v případě, že zaměstnanec s jejím sjednáním nesouhlasí? Zaměstnavatel může podmínit uzavření pracovního poměru sjednáním dohody o odpovědnosti, a když ji zaměstnanec nechce sjednat, pracovní poměr nesjedná. Totéž platí i v průběhu pracovního poměru, když dochází ke změně ve sjednaném druhu práce, nesjedná-li zaměstnanec dohodu, nemusí zaměstnavatel ani sjednat změnu druhu práce. Druhá varianta nastane, když zaměstnavatel nemění druh práce, ale v jeho průběhu vznikne potřeba sjednání dohody, protože zaměstnanci nějaké prostředky potřebuje svěřit. Při odmítnutí může zaměstnavatel učinit buď to, že zaměstnanci prostředky nesvěří, anebo může připadat v úvahu výpovědní důvod podle § 52 písm. e) ZP, že zaměstnanec neplní požadavky stanovené pro výkon práce, což může být i sjednání dohody. To ale musí být zaměstnavatelem takto stanoveno a také to musí být podstatný požadavek pro výkon sjednané práce. Ani tento výpovědní důvod proto nemusí být vždy dán.
2. Uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o uznání škody a o způsobu její náhrady (§ 263 odst. 2 ZP).
3. Požadovat na zaměstnancích zavázaných z dohody úhradu zjištěného schodku a při jejich nesouhlasu podat žalobu k soudu.

POVINNOSTI A PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ

Každý zaměstnanec by si měl být před uzavřením dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty vědom následků, které uzavření…