dnes je 21.11.2024

Input:

Slevy na dani u právnických a fyzických osob

11.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 21 minut

4.5.2
Slevy na dani u právnických a fyzických osob

Ing. Martin Děrgel

1. Přehled slev

V současné době zákon o daních z příjmů rozlišuje následující tituly slev na dani:

  • pro poplatníky právnické osoby (PO) i fyzické osoby (FO):

    • zaměstnávání zdravotně postižených

      • - pevnou částkou na zaměstnance s "lehčím" zdravotním postižením – § 35 odst. 1 písm. a) ZDP
      • - pevnou částkou na zaměstnance s "těžším" zdravotním postižením – § 35 odst. 1 písm. b) ZDP
    • pohledávky do 1 500 Kč nevymožené v exekuci – § 35 odst. 4 ZDP

    • investiční pobídky – § 35a a § 35b ZDP

  • pouze pro FO:

    • - osobní slevy na dani – § 35ba ZDP
    • - poněkud zvláštní postavení v rámci osobních slev na dani pak má tzv. daňové zvýhodnění z titulu vyživovaných dětí – § 35c a § 35d ZDP

2. Zaměstnávání zdravotně postižených

Možnosti slev

Pokud zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může z tohoto důvodu uplatnit slevu na dani z příjmů. Výše slevy závisí na míře zdravotního postižení dotyčného zaměstnance a zohledňuje i odpracované hodiny vzhledem k pracovní době stanovené v zákoníku práce (související algoritmus se označuje jako tzv. přepočtený průměrný počet takovýchto zaměstnanců). Konkrétně tak činí sleva na dani z příjmů zaměstnavatele za jeho zaměstnance se zdravotním postižením:

  1. 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, případně poměrnou část, dojdeme-li přepočtem na průměrný počet zaměstnanců (viz dále) k desetinnému číslu;
  2. 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, nebo opět případně poměrnou část této částky.

Osobami se zdravotním postižením jsou podle § 67 ZZ fyzické osoby, které jsou:

  1. invalidními ve třetím stupni (jsou označovány jako osoby s těžším zdravotním postižením),
  2. invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
  3. zdravotně znevýhodněnými.

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která nespadá do skupiny a) ani b), a sice má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za osoby se zdravotním postižením ad b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:

  • v případě a) nebo b) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení,

  • v případě c) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců

Při uplatnění slevy na dani se vychází z tzv. průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců.

Jde o podíl, kde v čitateli je:

  • celkový počet hodin vyplývající zaměstnancům se zdravotním postižením z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru,

  • snížený o neodpracované hodiny v důsledku:

    • - neomluvené nepřítomnosti v práci,
    • - neplaceného pracovního volna poskytnutého z osobních důvodů zaměstnance,
    • - dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy nebo nemocenské dávky [před zrušením tzv. karenční doby, tedy před 1. 7. 2019 se do celkového počtu hodin započítávaly neodpracované hodiny připadající na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy tato náhrada mzdy nepříslušela podle § 192 odst. 1 ZP ve znění platném do 30. 6. 2019 věty druhé za středníkem].

Do délky trvání pracovního poměru se přitom nezapočítává:

  • mateřská nebo rodičovská dovolená zaměstnance,

  • služba v ozbrojených silách,

  • dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Ve jmenovateli je jediné číslo, a tím je celkový roční fond pracovní doby platný pro příslušný kalendářní rok, což je počet hodin, který by měl za rok odpracovat zaměstnanec s plnou pracovní dobou (dle zákoníku práce).

Takto se poměr vypočítá za každou skupinu zaměstnanců zvlášť, tj. pro zaměstnance se zdravotním postižením a pro zaměstnance s těžším zdravotním postižením.

Výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa. Postup výpočtu ukazuje následující příklad.

Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením

Zaměstnavatel po celý rok 202X zaměstnával dva zaměstnance se zdravotním postižením:

  • pana Adama, který má "lehčí" zdravotní postižení,

  • paní Barboru, která má "těžší" zdravotní postižení.

Na pracovišti dotyčného zaměstnavatele je obecně stanovena obvyklá 40hodinová týdenní pracovní doba (8 hodin denně), což představuje pro rok 202X roční fond pracovní doby   2 008 hodin (251 pracovních dnů × 8 hodin).

Pan Adam pracoval u dotyčného zaměstnavatele po celý rok 202X, přičemž z osobních důvodů neodpracoval 10 dnů bez náhrady mzdy (80 pracovních hodin).

Paní Barbora zde pracovala až od 1. 2. 202X (proto měla v daném roce jen 229 pracovních dnů od února do prosince), a to jen na 30hodinovou týdenní pracovní dobu (6 hodin denně), přičemž z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce neodpracovala 20 dnů (120 pracovních hodin).

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců:

  • s "lehčím" zdravotním postižením se vypočte takto:
    = ( 251 dnů × 8 hodin – 80 hodin) / ( 251 dnů × 8 hodin) = ( 2 008 hodin – 80 hodin) /   2 008 hodin =   1 928 hodin /   2 008 hodin = 0,960159 a po zaokrouhlení = 0,96;

  • s "těžším" zdravotním postižením se vypočte takto:
    = ( 229 dnů × 6 hodin – 120 hodin) / ( 251 dnů × 8 hodin) = ( 1 374 hodin – 120 hodin) /   2 008 hodin =   1 254 hodin /   2 008 hodin = 0,624502 a po zaokrouhlení = 0,62.

Zaměstnavatel si tak může uplatnit slevu na dani za zaměstnance:

  • s "lehčím" zdravotním postižením (Adam) ve výši 0,96 × 18 000 Kč = 17 280 Kč,

  • s "těžším" zdravotním postižením (Barbora) ve výši 0,62 × 60 000 Kč =   37 200 Kč.

Postup v hospodářském roce

Zákon o daních z příjmů také přesně určuje postup v případech, kdy poplatník uplatňuje slevu na dani za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud se nekryje s kalendářním rokem (např. účtuje v hospodářském roce):

  • Celková sleva na dani pevnou částkou na zaměstnance se zdravotním postižením se určí jako součet dílčích částek těchto slev vypočtených zvlášť za kalendářní rok, v němž zdaňovací období začíná, a za kalendářní rok, v němž končí.

  • Ve jmenovateli přitom zůstává celkový roční fond pracovní doby za každý z obou kalendářních roků, tj. tento ukazatel se nekrátí podle délky trvání daného zdaňovacího období v prvém a druhém kalendářním roce.

  • Pokud se výchozí zákonem stanovená pevná částka slevy na dani (tj. 18 000 Kč, resp. 60 000 Kč) novelou zákona změní, vyjde se z částky platné k poslednímu dni období, za něž se podává přiznání (tj. stejná částka pro část slevy připadající na prvý i na druhý kalendářní rok).

Výše uvedenou slevu na dani nelze uplatnit na daň ze samostatného základu daně, do kterého se zahrnují vybrané příjmy z kapitálového majetku, a to u právnických osob povinně (§ 20b ZDP) a u fyzických osob – až počínaje rokem 2021 – dobrovolně (§ 8 odst. 8 ZDP, § 10 odst. 10 ZDP).

3. Pohledávky do 1 500 Kč nevymožené v exekuci

Od roku 2022 přibyl nový typ slevy na dani, která je dostupná obecně každému věřiteli, jemuž bylo zastaveno vymáhání pohledávky nepřevyšující 1 500 Kč. Uplatnit ji mohou osoby právnické i osoby fyzické, a to nezvykle včetně zaměstnanců. A právě ti posledně zmínění si vyžádali většinu souvisejících legislativně technických změn ZDP, které přinesla příslušná novela zákonem č. 286/2021 Sb. Hlavně jejich zaměstnavatelé nebudou jásat, že v rámci ročního zúčtování záloh na daň budou muset nově případně za ně uplatnit slevu na dani za zastavenou exekuci. Poprvé ovšem až při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za kalendářní rok 2022. Součinnost zaměstnance přitom bude tradičně minimální: v žádosti o roční zúčtování uvede, v jaké výši mu byla přiznána náhrada za zastavenou exekuci, což prokáže příslušným usnesením o zastavení exekuce.

Příčinu této nové slevy na dani najdeme v § 55 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Podle tohoto ustanovení se nově – zjednodušeně řečeno – exekuce zastavuje, pokud během 6 let (původní návrh byl 3 roky) nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce. Oprávněný může zastavení exekuce zvrátit, složí-li zálohu na další vedení exekuce.

Pravým důvodem slevy na dani bylo obdobné zastavení marných letitých exekucí podle přechodných ustanovení exekučního řádu, které také přinesla zmíněná novela ZDP. Ve stručnosti lze vysvětlit: Exekuce pohledávek do 1 500 Kč bez příslušenství, které před účinností novely trvaly 3 roky (2019 až 2022), a nebylo nic vymoženo, se zastaví, pokud oprávněný (věřitel) nesloží zálohu na náklady exekuce. Za zastavenou exekuci pak oprávněnému náleží náhrada 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství, případně snížená o již vymoženou část jistiny. Prakticky jde o náhradu za konec nadějí na povinné splnění zbylé části pohledávky. V případě takto zastavené exekuce totiž už předmětnou pohledávku nelze vymáhat exekučně ani soudně. Citujme, co je pro nás ovšem nejvíce podstatné: "Tato náhrada je poskytována formou slevy na dani z příjmů." Za úkony spojené s tímto zastavením exekuce náleží exekutorovi paušální náhrada nákladů 30 % paušálních hotových výdajů hrazená státem, tj. daňovými poplatníky.

Paušální fikce 30% úspěšnosti vymožení pohledávek do 1 500 Kč je na české poměry slušná, ovšem diskutabilní je nový způsob satisfakce formou slevy na dani z příjmů nebohého věřitele. Najdeme ji v § 35 odst. 4 ZDP, citujeme (volně): "Daň ... se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému ... přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem 1. 1. 2022, z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části." Ačkoli politici všech stran hovoří o odstraňování daňových výjimek, tak jim nedělalo problém schválit tuto podivnou novou slevu na dani, která daně spíše komplikuje.

4. Investiční pobídky

Zvláštním druhem slevy na dani, který přinesl zákon o investičních pobídkách, je sleva z titulu podpory investic.

Zákon o investičních pobídkách je klíčovým legislativním instrumentem pro podporu přílivu zahraničních investic do ČR a zavádění progresivních technologií v oblasti průmyslové výroby.

Zákon o investičních pobídkách je přínosem – vzhledem k poměrně přísným všeobecným podmínkám získání pobídky – pro kapitálově silné subjekty, tedy většinou právě zahraniční investory, nikoli pro drobné a střední podnikatele či obchodní korporace.

Právní úprava

  • zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, vymezuje právní rámec investičních pobídek, stanovuje tzv. všeobecné podmínky získání investiční pobídky

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v ustanoveních §§ 35a, 35b a 38r ZDP konkretizuje podmínky pro získání daňové investiční pobídky

Druhy investičních pobídek

Zákon o investičních pobídkách vymezuje tyto typy investičních pobídek:

  • sleva na dani z příjmů,

  • převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,

  • hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,

  • hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

  • hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci,

  • osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Všeobecné podmínky získání pobídky

Právní rámec u prvé investiční pobídky ("daňové") je rozveden v zákoně o daních z příjmů, u dalších pobídek ("dotačních") v zákoně o zaměstnanosti a v případě poslední pobídky, která byla zavedena s účinností od 1. 5. 2015, v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí.

Pro každou z výše uvedených pobídek přitom platí, že investor musí pro jejich uplatnění splňovat všechny tzv. všeobecné podmínky, vymezené v zákoně o investičních pobídkách.

Všeobecnými podmínkami jsou:

  • realizace investiční akce na území České republiky,

  • šetrnost činností, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,

  • zahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídku,

  • splnění speciálních podmínek pro určité typy investičních akcí (viz dále) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (dále jen "rozhodnutí o příslibu").

Všeobecnými podmínkami pro investiční akci ve výrobě dále jsou:

  • vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu (s výjimkou určitých sektorů),

  • pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 milionů Kč, přičemž nejméně částka 50 milionů Kč musí být vynaložena na pořízení strojního zařízení, které je určeno pro výrobní účely, bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před pořízením,

  • vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst,

  • zahájení výroby.

Všeobecnými podmínkami pro investiční akci v oblasti technologických center dále jsou:

  • pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 10 milionů Kč, přičemž nejméně částka 5 milionů Kč musí být vynaložena na pořízení strojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před pořízením,

  • vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst.

Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je dále vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru a datových center, nebo vytvoření a obsazení minimálně 70 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb, nebo vytvoření a obsazení minimálně 500 nových pracovních míst v případě center zákaznické podpory.

Do částek hodnoty investic ad výše se nezahrnují platby na základě smlouvy umožňující užívání věci před nabytím vlastnického práva.

Pokud má být celá investiční akce ve výrobě realizována v okrese, v němž je míra nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR za uplynulá 2 pololetí, nebo na území státem podporovaných regionů, nebo na území zvýhodněných průmyslových zón, snižují se milionové limity ve všeobecných podmínkách pro investiční akci ve výrobě (ad výše) na polovinu.

Kromě uvedených všeobecných podmínek je namístě dále upozornit, že veškeré investiční pobídky lze získat nikoli automaticky na základě zákona, nýbrž až na základě příslibu

Nahrávám...
Nahrávám...