Ing. Lenka Hájková
Nahoru1. Úvod do problematiky
NahoruObecné vymezení
Kdybychom měli definovat pojem služby, můžeme si pomoci s definicí,
kterou uváděl zákon o dani z přidané hodnoty ve znění do 30. 4. 2004. Ten
říkal, že službou jsou všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo
převodem nemovitostí, a také převodem nebo využitím práv. Je tedy zřejmé, že
jde o velice širokou oblast a cílem tohoto článku není podat čtenáři ucelený
přehled služeb, se kterými je možné se v běžném životě setkat, nýbrž nastínit
základní principy jejich daňové uznatelnosti a zachycení v daňové evidenci.
NahoruPodmínky daňové uznatelnosti
Základní podmínkou daňové uznatelnosti je souvislost s dosažením,
zajištěním a udržením příjmů. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, ovlivní
cena služby základ daně v tom období, kdy dojde k její úhradě.
Na rozdíl od nákupu zboží nebo převodu nemovitostí je pro nákup
některých služeb zvlášť důležité prokázání, že se služba skutečně uskutečnila,
byla poskytnuta, že nejde jen o stav zastřený stavem formálně-právním. Jsou
samozřejmě služby, které nebudou správcem daně zpochybňovány, jsou ale také
služby, kdy bude záležet hlavně na poplatníkovi, jakými důkazními prostředky
bude schopen prokázat souvislost s dosažením, zajištěním a udržením příjmů.
NahoruDůkazní prostředky
Správcem daně nebudou pravděpodobně zpochybněny výdaje za nájem
prostorů k podnikání, jejich pojištění, pojištění obchodního majetku
poplatníka, auditorské a daňové služby apod.
U některých služeb, jako jsou např. provize za zprostředkování, výzkum
trhu, marketingové studie, které v lepším případě budou opravdu využity při
rozhodování o směru podnikatelské činnosti společnosti a v horším případě
využity vůbec nebudou, neboť z nich bude zřejmé, že daná oblast by nepřinesla
mnoho ovoce, by měl poplatník věnovat více času na shromáždění dokumentů k
takovým výdajům. Správce daně bude asi v takových případech bedlivě zkoumat,
zda daný výdaj souvisí s dosažením, zajištěním a udržením příjmů (§ 24 odst. 1 ZDP), zda nejde o zastřený
stav skutečných věcí (§ 8
odst. 3 DŘ), či zda se nejedná o případ obchodu tzv. jinak spojených
osob, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo
zvýšení daňové ztráty (§ 23 odst. 7
ZDP).
K důkazním prostředkům více viz Důkazní
prostředky.
NahoruOkamžik zahrnutí ceny služby do výdajů
Poplatníkovi, který nevede účetnictví, tzn. který vede daňovou
evidenci, ovlivňují základ daně služby v momentě jejich úhrady. Zvláštní
skupinou jsou však služby, které jsou součástí pořizovací ceny hmotného
majetku. Tyto služby pak ovlivňují základ daně postupně, a to ve formě daňových
odpisů hmotného majetku.
2. Zahrnutí služby do výdajů v momentě
úhrady
NahoruVymezení
Služby, které zahrneme do této kategorie, tvoří největší skupinu
služeb.
Jako příklad těchto služeb můžeme uvést např. služby spojené s údržbou
a opravou majetku (mytí vozu, oprava kola), stravovací a hostinské služby,
poradenskou činnost, služby nakoupené jako subdodávka organizacemi zabývajícími
se rovněž poskytováním služeb, popř. pouhou přefakturaci služeb zákazníkovi,
nájemné (i hrazené za více období najednou) atd.
Pro zahrnutí takovýchto služeb do daňově účinných výdajů je tedy nutné
splnit podmínku souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů.
Podnikatel pan Červený provozuje autodopravu dodávkovým
automobilem, který má ve svém obchodním majetku. Minulý týden byl s vozem v
servisu a zaplatil 3 500 Kč za služby spojené s vyvážením kol, seřízením světel
a chodu motoru. Částku uhradil v hotovosti a v momentě úhrady se tato částka
stala pro pana Červeného (který není plátcem DPH) daňovým výdajem.
Podnikatel pan Novotný má projekční kancelář, jejímž výstupem je
vypracování kompletního projektu pro zadavatele. Nemá odborníky zabývající se
statickou částí projektu. Proto všechny dílčí stupně projektu vztahující se ke
statice stavby nakupuje od jiných subjektů. Cena za dodaný statický projekt či
posudek bude pro něj daňově účinným výdajem v momentě úhrady.
V nájemní smlouvě poplatníka je uvedeno, že nájemné je splatné
čtvrtletně, a to do dvaceti dnů po uplynutí příslušného čtvrtletí. Za poslední
čtvrtletí roku 201X je zaplaceno nájemné až 20. 1. 201X+1. V tomto případě
zachytí poplatník nájemné za čtvrté čtvrtletí roku 201X v knize závazků a až v
roce 201X+1 dojde k úhradě tohoto závazku, teprve tehdy ovlivní nájemné základ
daně poplatníka za rok 201X+1.
V nájemní smlouvě poplatníka je uvedeno, že nájemné na rok 201X+1
je splatné dopředu, a to nejpozději do konce předchozího kalendářního roku.
Nájemné na rok 201X+1 zaplatí poplatník dne 20. 12. 201X. I když se jedná o
nájemné na rok 201X+1, základ daně bude ovlivněn úhradou nájemného již v roce
201X.
NahoruZálohy na služby
Mezi daňově uznatelné výdaje patří nejen úhrady za již poskytnuté
služby, nýbrž i zaplacené zálohy na služby, které budou poskytnuty v budoucnu.
Při stanovení základu daně (rozdíl mezi příjmy a výdaji) však musíme mít na
paměti ustanovení § 5 odst. 10 ZDP. Poplatník, který
nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, musí zvýšit základ daně o hodnotu
záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zaplacených
poplatníkovi, který vede účetnictví, a který je spojenou osobou ve smyslu
ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, nedošlo-li k
vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly tyto
zálohy uhrazeny.
Spojenými osobami se rozumějí kapitálově spojené osoby a dále jinak
spojené osoby, kterými jsou osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo
…
