Dagmar Masná
Posouzení zdanitelného plnění pro účely aplikace zákona o dani z
přidané hodnoty v řadě případů vychází z uzavřených smluv, ať již jde o
smlouvy, kterých se ZDPH přímo dovolává, nebo o smlouvy, na jejichž základě
vznikl určitý vztah, a tím i zdanitelné plnění či plnění osvobozené od
daně.
V tomto hesle upozorňujeme na možná úskalí a uvádíme praktické
návody, jak postupovat u jednotlivých typů smluv; odkazujeme přitom na
příslušný předpis, který je upravuje. Jedná se o situace, kdy u plnění s místem
plnění v tuzemsku, kterému nepředcházela žádná platba, vznikla povinnost
uplatnit daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
NahoruKupní smlouva
Nejvíce využívanou smlouvou v podnikatelském prostředí je kupní
smlouva, jejíž uzavření upravují §§ 409 až 470
ObchZ a §§ 588 až 627
ObčZ. Uzavřením této smlouvy se na jedné straně prodávající zavazuje
dodat věc kupujícímu a převést na něj vlastnické právo, na druhé straně se
kupující zavazuje zaplatit kupní cenu.
Kupní smlouva nemá předepsanou písemnou formu, ale pro
dodavatelsko-odběratelský vztah i pro daňové řízení je její písemné vyhotovení
výhodnější.
Den uskutečnění zdanitelného plnění je definován v § 21 ZDPH, ve kterém je uvedeno několik
variant:
-
prodej zboží,
-
prodej (převod) nemovitostí,
-
dodání elektřiny, plynu, vody, tepla a chladu,
-
prodej při dražbě,
-
právo užívat věc nájemcem, je-li ze smlouvy zřejmé, že nájemce
je povinen odkoupit předmět nájmu.
NahoruProdej zboží
Při prodeji zboží podle kupní smlouvy uzavřené podle obchodního
zákoníku je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den dodání. Dnem dodání
je pak den uvedený ve smlouvě nebo podle §§ 412 a 413
ObchZ den, kdy bylo zboží předáno prvnímu přepravci, nebo den, kdy
bylo kupujícímu umožněno se zbožím nakládat v místě, o kterém obě strany
věděly, nebo den, kdy bylo kupujícímu umožněno nakládat se zbožím v místě sídla
nebo podnikání prodávajícího, nebo kterýkoliv den dodání spadající do sjednané
lhůty dodání. Je-li den dodání ve smlouvě určen a dodržen, nejsou v praxi se
stanovením dne uskutečnění zdanitelného plnění vážnější problémy. Ty nastanou v
případech, kdy z jakéhokoliv důvodu není dodací lhůta dodržena.
Existuje-li písemná smlouva, pak skutečný den dodání lze upřesnit
v písemném dodatku ke smlouvě. Není-li smlouva písemná, pak je pro účely
daňového řízení nutné den uskutečnění zdanitelného plnění prokázat. Prokazovat
skutečnosti lze např. dodacím listem, zaúčtováním prodeje, přepravním dokladem
apod.
Společnost Alfa uzavřela dne 15. října kupní smlouvu se
společností Beta na dodávku zboží. V kupní smlouvě je uvedeno, že zboží bude
dodáno nejpozději do 15. listopadu při osobním převzetí kupujícím v místě jeho
podnikání.
Společnost Alfa však zboží dodala již 31. října. Protože vycházela
z kupní smlouvy, vystavila daňový doklad s datem 15. listopadu a daň uvedla do
daňového přiznání za měsíc listopad.
Správce daně však při kontrole zhodnotil smlouvu tak, že datum 15.
listopadu je nejzazší den pro dodání, a současně vycházel ze stavu skutečného,
který si ověřil podle dodacích listů, data vyskladnění, data provedení dopravy
a data proúčtování obchodního případu, a určil jako den uskutečnění
zdanitelného plnění skutečný den dodání 31. října s tím, že společnost Alfa
tuto daňovou povinnost vykázala opožděně.
Pan Nový je truhlář a kromě vlastních výrobků kompletuje vybavení
interiérů. Na základě ústního jednání dohodl se svým odběratelem dodání
celkového vybavení pro jeho kanceláře s tím, že soubor zkompletuje a předá
přepravci, kterého zajistí. Zboží připravil k přepravě 29. října a dne 1.
listopadu předal zboží přepravci. Současně vystavil pro odběratele daňový
doklad, ve kterém jako den uskutečnění zdanitelného plnění uvedl den ukončení
kompletace 29. října. Odběratel s tímto dnem uvedeným na daňovém dokladu
nesouhlasil, protože obdržel od přepravce doklad o přepravě dne 1. listopadu,
požadoval opravu, kterou pan Nový po nahlédnutí do zákona o DPH správně
provedl.
NahoruObčanský zákoník
V ostatních případech prodeje zboží, tj. na základě kupní smlouvy
uzavřené podle občanského zákoníku, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den převzetí zboží.
Všechny výše uvedené zásady platí i v případě prodeje na splátky,
který nelze zaměňovat se zásadami finančního pronájmu s následnou koupí najaté
věci, pokud z uzavřené smlouvy vyplývá, že nájemce je oprávněn po ukončení
nájmu pronajímanou věc odkoupit.
Pro prodej zboží platí kromě dne dodání také ustanovení § 21 odst. 10 a 11 ZDPH týkající se dílčího či opakovaného
plnění, neboť v praxi se takové případy dodávek běžně vyskytují (např.
každodenní dodávky pečiva, mléka nebo dílčí dodávky určitého komplexu zařízení
apod.).
Je-li zboží prodáváno ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných
dražbách, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den příklepu.
Místo plnění se řídí podle § 7
ZDPH.
NahoruProdej (převod) nemovitostí
Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je podle § 21 odst. 4 ZDPH den
předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději však den, kdy je
prodávajícímu doručena listina, ve které je uvedeno datum právních účinků
vkladu do katastru nemovitostí.
Dnem uskutečnění může být také den zápisu změny vlastnického
práva. To platí i v případě, je-li nemovitost prodávána ve veřejné dražbě.
Pokud se však nemovitost převádí na základě smlouvy o finančním
pronájmu, ve které je uvedena povinnost nájemce nemovitost odkoupit, považuje
se zdanitelné plnění za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitost
nájemcem.
Den uskutečnění zdanitelného plnění je tedy stanoven v zákoně
samostatně, i když se "prodej" uskutečňuje samozřejmě také na základě kupní
smlouvy.
Kupní smlouva o prodeji nemovitosti byla uzavřena 10. srpna a dne
20. srpna byl podán návrh na zápis do katastru nemovitostí. Po provedeném
doplnění byly zapsány účinky vkladu s datem 20. srpna, ale listina o zápisu
byla doručena 11. listopadu. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je 11.
listopad.
Od 1. ledna 2009 však platí nová výše uvedená pravidla. Kdyby
kupující nemovitost převzal již dne 10. srpna a začal ji užívat, byl by tento
den dnem uskutečnění zdanitelného plnění.
Den uskutečnění zdanitelného plnění spočívající v zápisu změny
vlastnického práva provedeného podle zákona o zápisech vlastnických a jiných
věcných práv k nemovitostem platí pro případy, je-li prodávána nemovitost,
která se nezapisuje do katastru nemovitostí.
Místo plnění je stanoveno v § 10 odst. 1 ZDPH s tím, že
je jím místo, kde se nemovitost nachází.
NahoruDodání elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu
Pro dodavatele je dnem uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 odst. 6 písm. b) ZDPH den odečtu z měřicího zařízení, nebo den skutečného zjištění spotřeby.
Pokud odběratel sleduje, který den byl u něj proveden odečet z
měřicích zařízení, a porovná jej s dnem uskutečnění zdanitelného plnění
uvedeným na daňovém dokladu, je pravděpodobné, že se tato data nebudou
shodovat, protože dodavatel na daňovém dokladu uvede den, ve kterém zjistil
skutečnou spotřebu na základě zpracování údajů.
NahoruSmlouva o prodeji podniku nebo jeho části
Tato smlouva je upravena v §§ 476 až
488a ObchZ a je vlastně zvláštním typem kupní smlouvy. Jejím
uzavřením se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k
věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku,
kupující se pak zavazuje převzít závazky související s podnikem a zaplatit
kupní cenu. V případě kupujícího to znamená, že na něj přecházejí všechna
práva, např. právo využívat obchodní jméno či ochrannou známku, ale také
závazky či povinnosti, které vyplývají z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům
prodávaného podniku. Pro smlouvu o prodeji podniku je stanovena písemná
forma.
Podnik je charakterizován jako souhrn věcí, práv a majetkových
hodnot, v případě jeho části musí jít o samostatnou část, o níž je také
odděleně účtováno.
Protože uvedená ustanovení zákona nestanoví, že při prodeji podniku
musí být uzavřena pouze tato smlouva, vyskytují se i případy, kdy je na prodej
podniku uzavíráno několik smluv, např. jednotlivě na prodej nemovitostí,
movitých věcí, převod práv a převod závazků a pohledávek.
Prodej podniku se nepovažuje za dodání zboží ani převod
nemovitostí; zákon o DPH však dává kupujícímu povinnost, pokud není plátcem
daně, podat přihlášku k registraci za plátce nejpozději do dne nabytí
majetku.
V praxi bývá někdy s prodejem podniku zaměňován prodej některých
nesamostatných částí, např. odprodej budovy nebo odprodej vybavení jedné
provozovny. Takovýto prodej není prodejem podniku a jeho zdanění podléhá
obecným zásadám.
NahoruSmlouva o dílo
Je upravena v §§ 536 až 565
ObchZ a §§ 631 až 656
ObčZ. V takovéto smlouvě se zhotovitel zavazuje provést dílo za
sjednanou cenu na své nebezpečí, řádně a v dohodnuté době. Objednatel se pak
zavazuje provedené dílo převzít a uhradit jeho cenu. Je-li smlouva uzavřena
podle obchodního zákoníku, nemusí mít písemnou formu. V případě uzavření
smlouvy podle občanského zákoníku, a nejde-li o zhotovení díla na počkání, musí
však zhotovitel vydat objednateli písemný doklad, a to alespoň takový, ve
kterém bude potvrzen předmět, rozsah, množství, cena a doba zhotovení.
"Dílo" je obecně definováno jako hmotně uchopitelný výsledek
činnosti. Je jím zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby, může mít
charakter prací či výkonů.
Den uskutečnění zdanitelného plnění je stanoven v § 21 odst. 6 písm. a) ZDPH jako den předání a převzetí díla.
Není-li dílo dodáno jako celek, ale objednateli jsou poskytována
jednotlivá dílčí plnění, která se považují za samostatná plnění, je dnem
uskutečnění zdanitelného plnění den uvedený ve smlouvě nebo den předání a
převzetí části díla.
V praxi jsou velmi často…