dnes je 21.11.2024

Input:

Sociální pojištění zaměstnanců

26.1.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Sociální pojištění zaměstnanců

Ing. Marta Ženíšková

Kdo se považuje za zaměstnance pro účely placení pojistného, je uvedeno v § 3 odst. 1 písm. b) ZPSZ. Příjmy plynoucí zaměstnancům účastným nemocenského pojištění ze závislé činnosti podléhají povinnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení.

"Zaměstnanec"

Od 1. 1. 2014 patří mezi zaměstnance všechny osoby, které vykonávají činnost pro zaměstnavatele a jejichž příjmy z této činnosti podléhají zdanění daní ze závislé činnosti (jsou předmětem této daně a nejsou od daně osvobozené). Pro zařazení mezi zaměstnance se již nemusí zjišťovat, na základě jakého pracovního vztahu vykonává zaměstnanec činnost pro zaměstnavatele.

Za zaměstnance se považuje i osoba, které po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění, byly zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu; tato osoba není v době, v níž jí byl zúčtován započitatelný příjem, účastna nemocenského pojištění, přesto je poplatníkem pojistného jako zaměstnanec.

Trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se příjmy ze všech těchto zaměstnání pro posouzení účasti na nemocenském pojištění v těchto zaměstnáních. To platí obdobně, trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce. Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce se pro posouzení účasti na nemocenském pojištění považují za příjmy zúčtované do posledního měsíce trvání zaměstnání. Od 1. ledna 2023 se zvyšuje hranice příjmů rozhodná pro účast na nemocenském pojištění z 3 500 Kč na 4 000 Kč.

Paní Nováková má se zaměstnavatelem od 1. ledna uzavřené dvě dohody o pracovní činnosti na dobu neurčitou. U jedné dohody má sjednanou měsíční odměnu 3 400 Kč (úklid), u druhé má sjednanou hodinovou odměnu 110 Kč (výpomoc při akcích zaměstnavatele). Začala uklízet 4. ledna. Do ledna byla zúčtována odměna 3 400 Kč. V únoru jí byla zúčtována odměna 3 400 Kč a z druhé dohody 880 Kč (pracovala 3. a 17. února).

V únoru činí úhrn započitatelných příjmů ze dvou zaměstnání malého rozsahu 4 280 Kč, proto je paní Nováková v tomto měsíci poprvé účastna z obou dohod nemocenského pojištění. Zaměstnavatel oznámí do 20. března na dvou tiskopisech nástup do zaměstnání u první dohody dnem 4. ledna a u druhé dohody dnem 3. února. Pojistné na sociální zabezpečení odvede zaměstnavatel do 20. března z 3 400 Kč a z 880 Kč.

S panem Novotným uzavřel zaměstnavatel dohodu o pracovní činnosti od 14. 10. do 30. 11., toto zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Odměna za práci v tomto období ve výši 5 000 Kč byla zúčtována do prosince.

Pan Novotný je v listopadu účasten nemocenského pojištění, protože u zaměstnání malého rozsahu se příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání považuje pro účast na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání pracovního vztahu. Odměna mu byla zúčtována až po skončení zaměstnání, částka 5 000 Kč založila účast na nemocenském pojištění v měsíci listopadu, protože odměna činila aspoň 4 000 Kč. Proto je poplatníkem pojistného, z částky 5 000 Kč bude placeno pojistné na sociální zabezpečení v lednu následujícího roku.

Bytové družstvo poskytuje předsedovi představenstva odměnu, například:

  • ve výši 7 000 Kč měsíčně; předseda představenstva je povinně nemocensky, a tím i důchodově pojištěn, poněvadž sjednaný měsíční příjem činí alespoň 4 000 Kč;

  • ve výši, kterou za uplynulé období schválí členská schůze. Zaměstnání předsedy představenstva je zaměstnáním malého rozsahu, je účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž je mu zúčtován příjem alespoň 4 000 Kč.

Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce na dobu od 1. 1. do 31. 12. téhož roku a s týmž zaměstnavatelem další dohodu o provedení práce od 1. do 24. 12. Z první dohody bylo zúčtováváno každý měsíc 10 000 Kč, z druhé dohody bylo zúčtováno 8 000 Kč až do ledna následujícího roku.

Dvě dohody trvaly v prosinci, 8 000 Kč bylo zúčtováno po skončení zaměstnání. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v prosinci, neboť 8 000 Kč musí být "přesunuto" do prosince, tj. do posledního měsíce trvání dohody. Poněvadž v prosinci trvaly dvě dohody, sčítá se odměna 10 000 Kč a 8 000 Kč pro účast na nemocenském pojištění. Úhrn příjmů činí více než 10 000 Kč, z 10 000 Kč a 8 000 Kč musí být odvedeno pojistné do 20. 2. Do 20. 2. musí být také oznámen nástup zaměstnance do zaměstnání u obou dohod.

Placení pojistného

Pojistné na sociální zabezpečení platí zaměstnanec a zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen srazit pojistné zaměstnanci z jeho příjmu a odvést je na účet OSSZ.

Nemá-li zaměstnanec příjem, z něhož by mu bylo možno pojistné srazit (například příjem je pouze v nepeněžní formě), je zaměstnavatel povinen pojistné za zaměstnance uhradit. Zaměstnanec je povinen toto pojistné zaměstnavateli zaplatit.

Zaměstnanec platí pojistné pouze na důchodové pojištění ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu; pojistné, které platí zaměstnavatel, činí od 1. 7. 2019 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců.

Splatnost pojistného

Pojistné je splatné v období od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Nejpozději 20. dne následujícího měsíce musí být připsáno na účet ČNB, u níž má OSSZ účet. Připadne-li 20. den na sobotu, neděli nebo svátek, je pojistné splatné ještě v nejbližším pracovním dnu.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději v posledním dni splatnosti pojistného zaslat elektronicky OSSZ předepsaný tiskopis "Přehled o výši pojistného", který obsahuje údaj o výši pojistného, jež je zaměstnavatel povinen uhradit. Za nepředložení tohoto tiskopisu včas nebo za jeho nesprávné vyplnění může být uložena pokuta do 50 000 Kč.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance.

Pan Novotný uzavřel pracovní poměr se supermarketem, který má sídlo v ČR. Supermarket je dceřinou společností zahraniční firmy se sídlem v Belgii. "Mateřská" firma vyplatila panu Novotnému prémii 50 000 Kč. Tato společnost není zaměstnavatelem pana Novotného, proto se z částky 50 000 Kč pojistné neplatí.

V případě, že by "mateřská" firma zaslala 50 000 Kč na účet supermarketu, aby tuto částku vyplatil panu Novotnému a ten by mu ji jako jeho zaměstnavatel zúčtoval nebo by mateřská organizace požadovala od supermarketu úhradu 50 000 Kč, muselo by být z částky 50 000 Kč odvedeno pojistné na sociální zabezpečení; tato částka byla zúčtována zaměstnavatelem.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem do kalendářního měsíce. Z vyměřovacího základu se vypočítává pojistné na sociální zabezpečení. Okruh započitatelných příjmů je uveden v § 5 odst. 1 a odst. 2 ZPSZ.

Započitatelnými příjmy jsou příjmy, které zúčtoval zaměstnavatel zaměstnanci, jsou předmětem daně, nejsou od daně osvobozeny a nejsou uvedeny mezi nezapočitatelnými příjmy v § 5 odst. 2 ZPSZ. Pro započitatelnost zúčtovaného příjmu do vyměřovacího základu je nerozhodné, jestli:

  • byl příjem poskytnut v peněžní nebo naturální formě nebo

  • jde o zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci, které podléhá zdanění daní z příjmů fyzických osob.

Vyměřovací základ se zjišťuje jen u poplatníka pojistného. Poplatníkem pojistného je zaměstnanec, který je účastný nemocenského pojištění.

Příjmy nezapočitatelné do vyměřovacího základu, i když jsou zdaňovány daní ze závislé činnosti (§ 5 odst. 2 ZPSZ) v příkladech:

Zaměstnavatel vyplácí panu Stejskalovi náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Z náhrady je panu Stejskalovi srážena daň z příjmů. Náhrada za ztrátu výdělku je podle zákoníku práce náhradou škody. Z náhrady škody poskytované v souladu se zákoníkem práce se pojistné neplatí bez ohledu na to, zda je či není zdaňována. Pokud by zaměstnavatel nevyplatil náhradu za ztrátu na výdělku včas a byl by povinen zaplatit panu Stejskalovi úrok z prodlení vypočtený z dlužné částky, tak z úroku z prodlení by se pojistné platilo.

Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost podle § 52 písm. a) ZP. Zaměstnanec má podle § 67 ZP nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu poskytl odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.

Z poskytnutého odstupného se pojistné neplatí. Na toto odstupné má zaměstnanec nárok podle zákoníku práce. Nárok na odstupné má zaměstnanec pouze při skončení pracovního poměru z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP.

Paní Černá a pan Novák, který je poživatelem starobního důchodu, skončili pracovní poměr dne 31. prosince. Oba požadovali na zaměstnavateli doplacení částky 20 000 Kč. Zaměstnavatel po 14 měsících od skončení jejich zaměstnání nárok uznal a tuto částku jim vyplatil.

U pana Nováka nebude z 20 000 Kč placeno pojistné, protože k zúčtování tohoto příjmu došlo po uplynutí jednoho roku od skončení zaměstnání.

Nadále se neplatí pojistné z věrnostního přídavku horníků, z jednorázových sociálních výpomocí poskytnutých zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů. Naopak se platí pojistné ze všech odměn vyplácených zaměstnavatelem zaměstnanci podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ v kalendářním roce 2022 činí 1 867 728 Kč a v roce 2023 činí 1 935 552 Kč.

Po dosažení této výše přestane zaměstnavatel srážet zaměstnanci pojistné z částek přesahujících maximální vyměřovací základ a i zaměstnavatel si tyto "přesahující" částky

Nahrávám...
Nahrávám...