3.10.3
Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance – výkon soudních a úředních rozhodnutí, exekuce soudních exekutorů
Ing. Olga Krchovová
Jedná se o provádění srážek přednostního a nepřednostního charakteru.
Přednostní pohledávky:
-
pohledávky výživného,
-
pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
-
pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
-
pohledávky daní a poplatků,
-
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
-
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
-
pohledávky náhrady za příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
-
pohledávky na dávkách státní sociální podpory,
-
pohledávky na dávkách podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,
-
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
-
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
Ostatní pohledávky mají nepřednostní charakter.
V roce 2024 došlo ke změně nezabavitelných částek při provádění srážek ze mzdy:
Příklad 1
Zaměstnanec je rozvedený a má dvě děti. Soudem mu bylo do výchovy určeno jedno dítě, na druhé platí výživné. Výživné nařízené rozhodnutím soudu (jedná se o exekuci) platí sám, nikoliv prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel nyní obdržel rozhodnutí o úhradě nepřednostní pohledávky ve výši 72 500 Kč.
Jak musí zaměstnavatel postupovat z hlediska výše nezabavitelné částky a jaká bude výše srážky na nepřednostní pohledávku v měsíci, kdy má zaměstnanec čistý příjem 23 740 Kč?
Z hlediska počtu vyživovaných osob je důležité ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Znamená to, že v uvedeném případě bude nezabavitelná částka rovna součtu nezabavitelné částky na povinného 12 705 Kč a nezabavitelné částky na jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, tj. ve výši 3 176 Kč.
Nezabavitelná částka činí: 12 705 + 3 176 = 15 881 Kč.
I kdyby dítě se zaměstnancem ve společné domácnosti nežilo, je nutné dítě započítat do nezabavitelné částky proto, že ve prospěch tohoto dítěte není nařízena exekuce na výživné.
Vzhledem k tomu, že bylo vydáno soudní rozhodnutí (exekuce) o placení výživného ve výši 2 000 Kč, měla by být tato povinnost (srážka) zajišťována zaměstnavatelem. Zaměstnavatel by se měl přihlásit neprodleně jako nový plátce a soud je povinen zaslat soudní rozhodnutí zaměstnavateli. Do doby, než obdrží soudní rozhodnutí, je plátce povinen srážku provádět a sražené částky deponovat. Je evidentní, že tato srážka má dřívější pořadí než nepřednostní pohledávka, která byla doručena později. Postup bude následující:
Zaměstnavateli vzniká povinnost provádět srážky výživného i v případě, je-li zaměstnancem předložena dohoda zaměstnance s druhým rodičem o úhradě výživného uzavřená do konce roku 2013. Jedná se o dohodu uzavřenou dle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. S ohledem na přechodná ustanovení jak v zákoníku práce, tak v občanském zákoníku bude zaměstnavatel povinen i nadále takové dohody plně respektovat a provádění takové srážky se bude nadále řídit občanským soudním řádem. Dohody uzavřené mezi rodiči o úhradě výživného od roku 2014 již zaměstnavatel provádět nemusí, pokud nedal předem souhlas s uzavřením takové dohody nebo ji sám se zaměstnancem neuzavřel.
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávku se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny podle svého pořadí.
Pro přednostní pohledávku výživného, která má dřívější pořadí nežli nepřednostní pohledávka, máme k dispozici druhou třetinu ve výši:
Z druhé třetiny zbývá
Jedná se o zbytek z druhé třetiny, který vyplatíme povinnému. Pro úhradu nepřednostní pohledávky použijeme celou první třetinu a pokud by vznikl, též zbytek mzdy zabavitelné bez omezení:
Další část nepřednostní pohledávky až do uhrazení celkové výše 72 500 Kč budeme uhrazovat postupně v dalších měsících podle stejného principu.
Kontrola:
Po doručení exekuce na výživné se deponované částky uvolní ve prospěch věřitele.
Příklad 2
Zaměstnanec je rozvedený a v daném měsíci má čistý příjem 24 409 Kč. Platí exekučně výživné na 3 děti, přičemž první bývalé manželce ve výši 3 000 Kč (jedno dítě) a druhé bývalé manželce 4 000 Kč (dvě děti).
Varianta I – exekuce
Od čistého příjmu se nejprve odečte nezabavitelná částka (viz § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Protože je zaměstnanec rozvedený, bude uplatněna nezabavitelná částka pouze na něho ve výši 12 705 Kč.
Neuplatní se nezabavitelné částky na děti, neboť nařízené exekuce se týkají výživného právě ve prospěch těchto dětí. (Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, se neuplatní nezabavitelná částka na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí, tzv. exekuce, dosud trvá.)
