Srážky ze mzdy

3.10 Srážky ze mzdy

Ing. Olga Krchovová

Pojetí čisté mzdy při provádění srážek ze mzdy

Zásadní změnu v pojetí čisté mzdy při provádění srážek ze mzdy přinesl judikát Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011-A-10 ze dne 11. 5. 2012 týkající se čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy, který uvádí, že daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a provádění srážek ze mzdy neovlivňuje.

Nový postup pro postižení daňového bonusu se objevuje v souvislosti s judikátem VSPH č. 241/2013 ze dne 18. 3. 2013.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle ustanovení § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11. 5. 2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného. Avšak s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č. j. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. OSŘ ve spojení s ustanovením § 52 zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý.

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty…