2017.25.3
Stanovení daně paušální částkou
Ing. Ivan Macháček
Zákon o daních z příjmů se věnuje zdanění příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti ve třech ustanoveních: § 7 ZDP – Příjmy ze samostatné činnosti, § 7a – Daň stanovená paušální částkou a § 7b – Daňová evidence. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k nejvýraznější změně v § 7 odst. 7 ZDP snížením maximální výše paušálních výdajů dle jednotlivých druhů příjmů. Této změně jsme se věnovali v článku Paušální výdaje v roce 2017 - co je nového? K další změně dochází v § 7a, zatímco v § 7b nedošlo zákonem č. 170/2017 Sb. k žádné legislativní úpravě. Proto následující pozornost zaměříme na úpravy stanovení daně paušální částkou v § 7a ZDP.
NahoruMožnosti využití daně stanovené paušální částkou
Této možnosti může využít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který splňuje následující podmínky:
a) poplatníkovi kromě příjmů podle § 6, příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně, plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP]. Jedná se tedy o poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří mají:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnostenského podnikání,
- příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění
a kromě těchto příjmů mohou mít i příjmy ze závislé činnosti,
b) poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob (s výjimkou spolupráce s manželkou),
c) roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 mil. Kč ročně (nejedná se o základ daně, ale o výši příjmů),
d) poplatník není společníkem společnosti.
Zákon č. 170/2017 Sb. zavedl v odstavci 1 ustanovení § 7a ZDP dvě změny:
1) rozšířil možnost stanovit daň paušální částkou i pro poplatníka, který má kromě příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, což může poplatník využít již pro zdaňovací období roku 2017;
2) zrušil podmínku, že poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců, takže již pro zdaňovací období roku 2017 může podnikatel se zaměstnanci žádat o stanovení daně paušální částkou.
V bodu 14. přechodných ustanovení k tomuto zákonu se uvádí, že ustanovení § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž žádost o stanovení daně paušální částkou na toto zdaňovací období poplatník podá nejpozději do 31. května 2017 a správce daně daň na toto zdaňovací období stanoví po projednání s poplatníkem nejpozději do 15. září 2017.
Zákon č. 170/2017 Sb. dále ruší větu v § 7a odst. 7 ZDP, že pokud je poplatník plátcem DPH, je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího daň z přidané hodnoty. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu uvádí, že povinnost vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty je stanovena v § 100 ZDPH. Skutečnost, že je v zákoně o daních z příjmů stanovena povinnost vést evidenci pro účely zákona o daních z příjmů, neruší povinnost vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Navíc v zákoně o daních z příjmů se hovoří pouze o plátci, ale povinnost vést evidenci má také identifikovaná osoba, která by také mohla být poplatníkem daně z příjmů fyzických osob. Z výše uvedených důvodů došlo k vypuštění této věty v § 7a odst. 7 ZDP včetně poznámky pod čarou č. 9d.
NahoruŽádost o stanovení daně paušální částkou
O stanovení daně paušální částkou požádá poplatník svého správce daně nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. S ohledem na změnu v podmínkách pro uplatnění paušální daně (o stanovení paušální daně může žádat i podnikatel s příjmy ze závislé činnosti a podnikatel se zaměstnanci), je v přechodném ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. stanoven pro zdaňovací období 2017 termín podání žádosti v posunutém termínu do 31. 5. 2017. Protože však tento zákon nebyl před datem 31. 5. 2017 zveřejněn ve Sbírce zákonů, ale stalo se tak až dne 16. 6. 2017, a to v důsledku jeho komplikovaného projednávání v Poslanecké sněmovně a v Senátu, GFŘ vydalo dne 3. 5. 2017 na webových stránkách Finanční správy "Upozornění ke stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou za zdaňovací období (kalendářní rok) 2017 – možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017". V tomto upozornění se mimo jiné uvádí, že lze důvodně předpokládat, že novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby dle nových podmínek, podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.
Z § 7a odst. 1 a odst. 3 ZDP vyplývá, že v žádosti poplatník uvede:
Do předpokládaných příjmů zahrne poplatník rovněž příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.
Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 ZDP uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to např.: výdaje na nákup zboží, nájem provozovny, výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti, výdaje na pracovní cesty. Do předpokládaných výdajů zahrne poplatník rovněž zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze daňově odepisovat a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách. Do předpokládaných výdajů zahrne poplatník i daňové odpisy vypočtené pro příslušné zdaňovací období a rovněž tak časově rozlišenou úplatu u finančního leasingu.
Z ustanovení § 7a odst. 1 ZDP, ve znění zákona č. 170/2017 Sb., vyplývá, že pokud poplatník má souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, může požádat o stanovení daně paušální částkou, ale příjmy ze závislé činnosti se nezahrnují do předpokládaných příjmů pro stanovení daně paušální částkou. Paušální daň tak není stanovena z příjmů ze závislé činnosti. V tomto případě při souběhu příjmů ze závislé činnosti s příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP je poplatník ve smyslu § 7a odst. 5 ZDP povinen podat daňové přiznání. V tomto daňovém přiznání uvede příjmy ze závislé činnosti (superhrubá mzda) na základě potvrzení zaměstnavatele. Výhodou je skutečnost, že i v tomto případě uplatní poplatník příjmy a výdaje dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) v daňovém přiznání ve výši, kterou uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou. Zaplacená daň stanovená paušální částkou a zaplacené měsíční zálohy na daň dle potvrzení zaměstnavatele se započtou na výslednou daň.
Pokud poplatník provozuje činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). Předpokládané příjmy a výdaje se pak rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 a nezdanitelnou část základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně v podané žádosti.
NahoruPostup správce daně
Výše daně stanovené paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP (ustanovení zákona stanovující výši procenta paušálních výdajů s ohledem na vykonávanou činnost).
Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění a o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP.
Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období (pro zdaňovací období 2017, jak jsme již uvedli, platí lhůta do 15. 9. 2017). Daň se vypočte z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji sazbou daně podle § 16 ZDP a následně se sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba (základní sleva na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na studenta, sleva na umístění dítěte, sleva na evidenci tržeb) a o předpokládanou slevu na dani podle § 35c (sleva na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti), uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne.
Při stanovení daně paušální částkou nelze uplatnit daňovou ztrátu dle § 34 odst. 1 ZDP.
Po zohlednění předpokládaných slev činí daň stanovená paušální částkou nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Takto stanovená daň je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období. Daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři zdaňovací období.
NahoruPostup po skončení zdaňovacího období
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob má stanovenu daň paušální částkou a za zdaňovací období dosáhne jiných příjmů a výdajů než předpokládal a než uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou, bude postupovat podle znění § 7a odst. 5 ZDP.
U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který má stanovenou daň paušální částkou, mohou nastat po skončení zdaňovacího období následující varianty:
a) …
