Soud: Nejvyšší soud ČR | Spisová značka: 21 Cdo
4394/2010 | Datum rozhodnutí: 28. 3.
2012 |
Právní problematika:
odstoupení od konkurenční doložky |
Ustanovení právních
předpisů:§ 29 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce,
ve znění do 30. 9. 2003 |
Právní věta:
Zaměstnavatel je oprávněn, bylo-li to sjednáno, odstoupit od
konkurenční doložky jen v době do skončení pracovního poměru účastníků a pouze
z důvodů, které byly se zaměstnancem předem sjednány a které nepředstavují
zneužití práva na jeho úkor.
I. Skutkové okolnosti případu
Zaměstnavatel sjednal se
zaměstnancem konkurenční doložku, v níž se zaměstnanec zavázal nevykonávat po
dobu 1 roku ode dne skončení pracovního poměru činnost, která byla předmětem
podnikání zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla k činnosti
zaměstnavatele soutěžní povahu, a zaměstnavatel se zavázal vyplatit zaměstnanci
finanční kompenzaci. V konkurenční doložce si strany také sjednaly, že
zaměstnavatel má právo od konkurenční doložky bez uvedení důvodů odstoupit.
Následně byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o ukončení
pracovního poměru a zaměstnavatel v průběhu trvání pracovního poměru oznámil
zaměstnanci zrušení konkurenční doložky. Zaměstnanec s odstoupením od
konkurenční doložky nesouhlasil a podal žalobu na zaplacení finanční kompenzace
z konkurenční doložky.
II. Právní názor Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud případ
posuzoval podle znění předchozí právní úpravy, která umožňovala uzavřít
konkurenční doložku za podmínky, že takový závazek lze od zaměstnance
spravedlivě požadovat, a podle ustanovení, které stanovilo možnost odstoupit od
smlouvy jen, jestliže je to stanoveno předchozím zákoníkem práce nebo dohodnuto
účastníky ve smlouvě.
Ohledně toho, kdy lze od zaměstnance uzavření doložky spravedlivě
požadovat, Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí dovozuje, že tento
požadavek se nevztahuje pouze na dobu trvání a hospodářský prospěch z
konkurenční doložky, ale také na předpoklady, za kterých může být
zaměstnavatelem odstoupeno od konkurenční doložky za doby trvání pracovního
poměru.
Nejvyšší soud argumentuje ochranou práva zaměstnance na další
hospodářskou činnost (svobodnou volbu podnikání). Dle názoru Nejvyššího soudu,
pokud by měl zaměstnavatel možnost až do dne skončení pracovního poměru
odstoupit od konkurenční doložky z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu,
došlo by k výraznému narušení právní jistoty pro zaměstnance.
Zaměstnanec s předpokladem dalšího trvání omezení z konkurenční doložky má
totiž značně limitovaný výběr dalšího zaměstnání. Možnost bezdůvodného
jednostranného odstoupení zaměstnavatelem by tak znamenala zneužití práva na
úkor zaměstnance.
Nejvyšší soud dochází tedy k závěru, že k…