Zásady pro časové rozlišování nákladů a výnosů

4.18

Zásady pro časové rozlišování nákladů a výnosů

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu o časovém rozlišování nákladů a výnosů je zaměřena na:

1. Stanovení konkrétních titulů časového rozlišení nákladů a výnosů

2. Časové rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů, popř. příjmů

3. Časové rozlišení a kurzové přepočty

1. Stanovení konkrétních titulů časového rozlišení nákladů a výnosů

Jedna z možných variant:

381 – Náklady příštích období

38110 – NPO – leasing 1: časově rozlišená první nerovnoměrná splátka Škoda Octavia

(propočet založen – finanční leasing 1 – .............),

38120 – NPO – leasing 2: časově rozlišená první nerovnoměrná splátka Honda

(propočet založen – finanční leasing 2 – .............),

38190 – NPO – nájemné sklad: nájemné placené čtvrtletně předem

(propočet založen ....................).

383 – Výdaje příštích období

38310 – VPO – vyúčtování telefonů

384 – Výnosy příštích období

385 – Příjmy příštích období

2. Časové rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů, popř. příjmů

Varianta:

A)

Firma nebude používat časové rozlišení při sestavování roční účetní závěrky v případech:

1. jestliže se jedná o nevýznamné částky: limit představuje 0,05 % z tržeb za příslušný rok (předplatné, nákup kalendářů a diářů na příští rok a podobně),

2. jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy (například placené pojistné).

Výše uvedený postup nelze uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (například platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody, tepla) nebo časovým rozlišením (například přijaté a placené nájemné a pachtovné, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby atd.).

B)

Náklady i výnosy bude účetní jednotka rozlišovat v každém případě, tedy bez ohledu na výši časově rozlišovaných položek z hlediska jejich významnosti i opakovatelnosti.

Při roční inventarizaci účtů časového rozlišení se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

3. Časové rozlišení a kurzové přepočty

Upraveno v samostatné směrnici "Cizoměnové transakce".

Poznámka:

Národní účetní rada schválila v průběhu roku 2020 interpretaci I-41 Zákaznické věrnostní programy, která se věnuje účtování a vykazování věrnostních programů, které zpravidla získávají zákazníci při nákupu určitého zboží/výrobku. Interpretace vysvětluje, jakým způsobem se má s těmito věrnostními programy v účetnictví naložit a preferovaným způsobem je použití časového rozlišení výnosů. V případě, že společnost poskytuje věrnostní programy, měla by se s danou interpretací seznámit.

Komentář:

Účetní jednotky při účtování o výsledku hospodaření berou za základ veškeré náklady a výnosy, které se vztahují k účetnímu období bez ohledu na datum jejich úhrady.

• Časové rozlišení v aktivech rozvahy je vymezeno v § 13 PVZÚ a ČÚS pro podnikatele 017:

Náklady příštích období – obsahují výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.

Například:

• náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání,

• nájemné a pachtovné placené předem,

• předplatné.

Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

Komplexní náklady příštích období – obsahují položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.

Například:

• náklady na přípravu a záběh výkonů a náklady na výzkum a vývoj,

• náklady na dlouhodobou propagaci,

• náklady na předzásobení.

Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

Příjmy příštích období – obsahují částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.

Například:

• výnosové provize,

• provedené a dosud nevyúčtované práce a služby.

Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6.

Časové rozlišení v pasivech rozvahy je vymezeno v § 19 PVZÚ a ČÚS pro podnikatele 017.

Výdaje příštích období obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.

Například:

• nájemné a pachtovné placené pozadu,

• prémie a odměny placené po uplynutí roku.

Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši.

Výnosy příštích období obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.

Například:

• nájemné a pachtovné přijaté předem,

• částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb,

• přijaté předplatné.

Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že

• jsou vynaloženy nebo získány,

• je znám účetní věcný titul, k němuž se vztahují,

• je známa částka i období, kterých se týkají.

Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody.

Postup při časovém rozlišení stanovený v každé účetní jednotce vnitřním předpisem se nesmí každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutno přitom postupovat podle ustanovení § 7 odst. 4 ZoÚ.

§ 19 odst. 7 ZoÚ:

Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1, a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by…