dnes je 30.1.2025

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

27.1.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

5.3.6.2
Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy, na srážky prováděné bez souhlasu zaměstnance [viz § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP ] a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů, z peněžitého příspěvku na stravování, který je od daně osvobozen, nebo obdobných plnění (náhrada za opotřebení vlastního nářadí, náhrada nákladů při výkonu práce na dálku). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí a věcných darů.

Daňový bonus

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k podstatné změně občanského soudního řádu v ustanovení § 317 OSŘ, kde byl rozšířen taxativní výčet pohledávek, které nelze s ohledem na jejich povahu či účel výplaty postihnout výkonem rozhodnutí, o daňový bonus. Jde o dávky podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Od 24. 4. 2020 je daňový bonus příjmem dlužníka, a to bez ohledu na druh daňového bonusu (měsíční nebo roční).

Objevují se výklady, že může soudní exekutor vydat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně. Vysvětlení, jak by měl zaměstnavatel postupovat, najdete v Daňový bonus, přeplatek zálohy daně z ročního zúčtování daně a srážky z příjmů .

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které v roce 2025 činí 4 860 Kč stejně, jako v roce 2024,

  • z normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec s alespoň 70 000 obyvateli (14 680 Kč v roce 2025).

Oproti roku 2024 dochází ke zvýšení parametrů pro srážky ze mzdy.

Výpočet parametrů od 1. 1. 2025

Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) činí (4 860 + 14 680) x 2/3 = 13 026,67 Kč
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu činí 13 026,67 : 4 = 3 256,67 Kč
Mez, nad kterou je mzda zabavitelná bez omezení, činí (4 860 + 14 680) x 1,5 = 29 310 Kč
Nejvyšší třetina činí 29 310 : 3 = 9 770 Kč

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravují ustanovení § 910 a 911 OZ. Vyživovanou osobou je pro účely exekučních srážek ze mzdy dítě vlastní či osvojené (adoptované) do ukončení povinné školní docházky, a poté, jestliže

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních a osvojených (adoptovaných). Nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů, může soud svěřit dítě do osobní péče jiné osoby. Soud takto rozhodne, vyžaduje-li to zájem dítěte a tato fyzická osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy. V případě svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče trvá i nadále vyživovací povinnost rodičů k dítěti, přičemž rodiče by měli platit výživné právě k rukám fyzické osoby, které soud svěřil dítě do výchovy.

Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak je tomu u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak je tomu u studentů, kteří studují střední školu a vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění), neboť vyživovací povinnost trvá do doby, dokud dítě "není schopno se samo živit".

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Od 1. 1. 2025 se nezabavitelná částka nezapočte na manžela, partnera a registrovaného partnera. Na manžela povinného nebo partnera nebo registrovaného partnera se však započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem, doloží-li dlužník plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi nebo registrovanému partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod.

Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádné dítě, v jehož prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 OZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Nezabavitelná částka na dítě se započte i v případě, že soud pouze určil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů. Zaměstnavatel není oprávněn zjišťovat, zda rodič výživné skutečně uhrazuje. Vyživované dítě započte, pokud zaměstnanec předloží relevantní dokumenty. Jde o rodný list dítěte a v případě, že již dítě ukončilo povinnou školní docházku, též potvrzení o studiu nebo jiný dokument prokazující nezaopatřenost dítěte. Jde často o případy, kdy dítě nestuduje, je v evidenci úřadu práce a nepobírá podporu v nezaměstnanosti ani podporu při rekvalifikaci.

Zaokrouhlení nezabavitelné částky

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Od 1. 1. 2025 se mění doba pro uplatnění nové nezabavitelné částky. Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé v prvním termínu výplaty mzdy následujícím po dni, od něhož se tyto částky zvyšují. Znamená to, že ve mzdě za prosinec 2025, kdy výplatní termín připadne do ledna roku 2026, se musí použít parametry platné od 1. 1. 2026. Spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, výše uvedený text se nepoužije a při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025.

Už i ve mzdách za prosinec 2024, kdy výplatní termín připadne do ledna 2025, je nutné použít nové parametry pro stanovení nezabavitelné částky včetně změn, které se týkají nezapočtení/započtení nezabavitelné částky na manžela/registrovaného partnera/partnera.

Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán oprávněný vydávat daňové exekuce nebo soudní exekutor neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Zabavitelná část bez omezení

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven této částce nebo je nižší než tato částka, sníží se zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny.

Určení třetin:

  1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,
  2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,
  3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Plně zabavitelná část

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Výše uvedený postup platí,

Nahrávám...
Nahrávám...